Jsou drůbky totéž co vnitřnosti?

Eva Macháčková

[Short articles]

(pdf)

-

V jednom receptě na rizoto z drůbků uvedeném v denním tisku jsme se dočetli, že k jeho přípravě je potřeba 600 g drůbků a 150 g vnitřností. Návod začínal: Doměkka uvařené drůbky vykostíme, spolu se žaludky a srdíčky nakrájíme na kostky. Podle návodu by to tedy znamenalo, že slovo drůbky zahrnuje krk, nožky, křídla, vnitřnosti pak srdce, játra, žaludky.

Podívejme se na uvedené výrazy blíže. Název vnitřnosti označuje „vnitřní části“ jako srdce, játra, žaludek, ledviny; u větších zvířat i např. brzlík a slezinu. Vnitřnosti nazýváme také jinak droby. U drůbeže užíváme zpravidla názvů zdrobnělých jako srdíčko, ledvinky a také drůbky.

Lidová etymologie si spojila slova droby, drůbky se slovem drobný, proto se někdy také říká drobota. Od původu však souvisí označení droby a drůbky se slovem útroba, s něčím, co je vevnitř. Znamenala tedy slova droby a drůbky totéž co vnitřnosti.

Dnešní stav je však poněkud jiný. Protože přidáváme např. do drůbežího rizota vedle vnitřností i křídla, nožky, krk, začali jsme pod drůbky zahrnovat i tyto části drůbeže. To znamená, že slovo drůbky má širší významový rozsah než slovo vnitřnosti. Nejsou to tedy výrazy synonymní, souznačné, ale také — jak by vyplývalo z návodu — neoznačuje každý výraz něco úplně jiného: jejich významy se zčásti překrývají.

Naše řeč, volume 66 (1983), issue 2, p. 112

Previous Jan Králík: Problém mlhavých množin

Next Naděžda Fuková: Panenčí šaty