Příjmení typu van Zoen, Mc Cormick, le Breux

Miloslava Knappová

[Short articles]

(pdf)

-

Někteří občané naší republiky jsou nositeli složených příjmení cizího původu, např. van Zoen, le Breux, Mc Cormick, O’Brien ap. Užívání těchto příjmení činívá v běžné společenské komunikaci určité potíže, takže se tato příjmení v mluveném jazyce často zjednodušují na pouhé Zoen (Zoenová), Cormick (Cormicková) ap. V oficiálním styku, zejména při zápisu těchto příjmení do osobních dokladů, se však z jazykového hlediska doporučuje ponechávat původní podobu těchto příjmení (tj. Felix le Breux, Jiřina O’Brienová), pokud si to nositelé daných příjmení přejí.

V uvedených typech příjmení totiž nejde o šlechtické tituly, které byly v ČSR po 1. světové válce zákonem zrušeny. (Potomci někdejších šlechtických rodů tedy u nás užívají svá příjmení v jednoduché podobě, např. Michaela Bubnová — původem jde o rod z Bubna a Litic.) Van, Mc, O’, le jsou různé součásti a bližší určení daného příjmení, např. le (Breux) je původně francouzský člen, Mc (zkrácenina Mac) (Donald) původně znamená v skotských příjmeních, podobně jako O’ (Tool) v irských příjmeních „syn“, tj. syn Donaldův, Toolův (v češtině jim částečně odpovídá zakončení -ů, např. Kubů), van (Zoen) je v Nizozemsku předložka označující místní původ (neznamená však šlechtictví jako německé von).

Uvedené typy příjmení se někdy píší i dohromady, tj. jako jedno slovo, např. McDonald (nebo Mcdonald). I tento způsob psaní je vhodné z jazykového hlediska tolerovat. Nositelům podobných příjmení je možné jejich zjednodušení (van Zoen — Zoen), popř. počeštění (Mc Cormick — Kormik) nabídnout, ovšem museli by o podobnou úpravu svého příjmení sami požádat obvodní národní výbor v místě svého bydliště (nelze je však k tomu nutit). Zachovávání rodinné pravopisné zvyklosti u těchto typů příjmení je třeba respektovat stejně jako jiné u nás obvyklé pravopisné varianty, např. příjmení typu Syrovátka — Sirovátka, Skoumal — Zkoumal, Schmidt — Šmíd ap.

Pokud by snad někteří občané ČSSR dosud užívali u svých příjmení cizího původu šlechtické predikáty, je naopak žádoucí jim ve smyslu platných zákonů zrušení těchto šlechtických titulů tvořících součást jejich příjmení doporučit, tj. Ivo de la Renotiere zjednodušit na (Ivo) Renotiere, Petr de Stefanis na (Petr) Stefanis.

Naše řeč, volume 64 (1981), issue 1, p. 56

Previous Šs (= Otakar Šoltys): Ze zprávy o činnosti Ústavu pro jazyk český ČSAV v roce 1979

Next Redakce: Šedesát let Komunistické strany Československa a československá jazykověda