Antonín Tejnor
[Short articles]
-
Když se v nové malostranské rychločistírně na vývěsce o poskytovaných službách objevila také větička [168]Provádíme detáš, vzbudila u kolemjdoucích značnou pozornost. Slovo detáš se totiž nenajde v žádném z výkladových slovníků, a tak se o jeho významu musíme jen dohadovat.
Nejprve by nás mohla napadnout významová souvislost se slovem detašovat, převzatým z francouzštiny a znamenajícím ‚oddělovat, vyčleňovat‘ (např. detašovat vojenský oddíl, odvoz. detašované pracoviště atp.). Jak by však mohlo toto sloveso souviset se službami v čistírně? Musíme hledat jiný základ — a narazíme na podstatná jména detašér, detašérka, označující pracovníky odborně odstraňující skvrny z textilií. I tato podstatná jména pocházejí z francouzštiny, ale souvisejí s francouzským podstatným jménem tache [taš] ‚skvrna‘. Činnost odstraňování skvrn se ve francouzštině vyjadřuje podstatným jménem détachage, zatímco proces oddalování nebo vyčleňování se označuje dějovým podstatným jménem détachement. Nedochází tu tedy k homonymii, která je u infinitivu slovesa détacher. Můžeme jistě předpokládat, že se v našem chemickém odborném vyjadřování dnes užívá i přejatého slovesa detašovat ve významu ‚odstraňovat skvrny‘. Pokud bychom chtěli i činnost detašérů a detašérek označit přejatým slovem, měli bychom užít pravopisně přizpůsobené podoby příslušného podstatného jména — tedy detašáž[1], a ne zkomolené, a proto tak obtížně srozumitelné podoby detáš. Stažením kmenové slabiky s příponou se toto slovo oddálilo od skupiny dějových podstatných jmen.
Položme si ještě otázku, kdy je vhodné a účelné těchto přejatých slov používat. Užití přejatého názvu detašér (detašérka) pro označení odborného pracovníka je výhodné přinejmenším ze tří důvodů: Je to pojmenování stručné, jednoznačné a zdůrazňuje ve větší míře odbornou kvalifikaci pracovníka. Českého ekvivalentního názvu čistič skvrn se užívá jen pro označení prostředku, chemikálie (např. benzínový čistič skvrn). I převzaté slovo detašáž (nikoli detáš) by se mohlo dobře uplatnit v různých vnitropodnikových čistírenských pokynech a směrnicích, v teoreticky odborné i prakticky odborné chemické literatuře, kdežto do textů určených široké veřejnosti se nehodí. Vždyť spojení Provádíme detašáž není nijak zvlášť stručnější než spojení Odstraňujeme skvrny, jeho slohové zabarvení je poněkud knižní, a protože není obecně srozumitelné, nemůže plnit svou funkci. Zákazníky ani neinformuje, ani je nezískává. Kdybychom směli tvůrcům reklamních nápisů radit, doporučili bychom jim sice méně efektní, ale zato všem srozumitelný text: Odstraňujeme skvrny z tkanin.
[1] Dějových jmen tohoto typu jsme převzali mnoho, např. montáž, instruktáž, betonáž atd., srov. Daneš — Dokulil — Kuchař, Tvoření slov v češtině 2, 1967, s. 651.
Naše řeč, volume 61 (1978), issue 3, pp. 167-168
Previous Pavel Trost: Valcha
Next Redakce: Zdeněk Nejedlý a jazykověda