Běla Poštolková
[Short articles]
-
V této věci jistě uživateli neporadíme. Zaujal nás však výskyt předložky o u slovesa účtovat. Podle odborníků se vazba účtovat o něčem již vžila a je terminologizována. Neodborníkovi připadá spíše trochu archaická. Ve spisovném jazyce neodborném je běžně u slovesa účtovat buď prostý čtvrtý pád (účtovat penále, náhradu někomu), nebo předložka za se čtvrtým pádem (účtovat za opravu něčeho). Těchto spojení se v účetnictví užívá také, zejména v jednotlivých konkrétních případech při vystavování účtů. Účtovat o něčem má význam širší a abstraktnější. Znamená ‚účetně se něčím zabývat, účetně řešit‘. Rozumí se jím celý proces hospodářských operací pro řadu analogických případů.
Podobné rozlišení najdeme např. u slovesa psát. Psát dopis, knihu, žádost zna[269]mená ‚zaznamenávat, vyjadřovat písmem myšlenky, projevy apod.‘, kdežto psát o filmu, o knize, o událostech má význam ‚písemně o nich pojednávat, písemně se jimi zabývat (např. v tisku apod.)‘. Jsou tedy spojení účtovat o částkách, o náhradách pro neodborníka sice nezvyklá, ale z jazykového hlediska možná a správná.
Naše řeč, volume 59 (1976), issue 5, pp. 268-269
Previous Ludmila Švestková, Slavomír Utěšený: Nůžky, nožíky, nožice, nožnice
Next Zdeňka Sochová: Specifické rysy českého a slovenského příbuzenského názvosloví