Boom

Václava Holubová

[Short articles]

(pdf)

-

Slovo, s kterým se občas setkáváme na stránkách našich novin a časopisů, najdeme v současné době ve všech hlavních světových jazycích, v ruštině, němčině, francouzštině i italštině.

Jeho domovským jazykem je americká angličtina, kde se objevilo v 80. letech minulého století, v době, kdy se v USA a v některých evropských zemích začínal rychle rozvíjet kapitalistický hospodářský systém. Označovalo: /1/ náhlý vzestup obchodní aktivity, spojený s velkými spekulacemi a prudkým zvyšováním cen a kursů, většinou s krátkým trváním, /2/ mohutné a hlučné prosazování nebo reklamu něčeho/někoho na trhu nebo na veřejnosti.[1]

V angličtině existují k substantivu ve stejných významech rovněž slovesa, tranzitivní i intranzitivní, a od nich odvoze[221]né činitelské substantivum a činnostní adjektivum.

Později (v souladu s rozvojem kapitalistického hospodářství) se substantiva boom v prvním významu začalo užívat k označení prudkého přechodného hospodářského rozmachu. V tomto významu se slovo dostalo i k nám, a to již před druhou světovou válkou (PS je sice ještě nezaznamenává, uvádí se však v SSJČ). Výraz se stal součástí ekonomické terminologie, kde také můžeme najít i jeho určité specifikace: spekulační boom spojený s obdobím velkých spekulací, investiční boom, kterým se rozumí prudký vzestup investiční činnosti, válečný boom znamenající dočasný vzestup výroby vlivem vojenské orientace ekonomiky, válečné výstavby a přestavby průmyslu nebo boom jako součást poslední (čtvrté) fáze kapitalistického hospodářského cyklu — rozmachu neboli konjunktury a prosperity —, a to jako jeho vrchol, ústící v nadprodukci a vytvářející tak podmínky pro vstup do nové krize. V tisku se však s těmito úzce ekonomickými významy slova většinou nesetkáváme, ale užívá se ho nejčastěji v širším smyslu k označení dočasného intenzivního rozmachu hospodářského života, například: „V zemi závratného hospodářského boomu patří průměrné mzdy v průmyslu k nejnižším v Latinské Americe“ (o Brazílii v r. 1972). České výrazy rozkvět, rozmach, vzestup jsou se slovem boom jen částečně synonymní. Nemají totiž přímé významové sepětí s hospodářskou oblastí (při užití musí být zpřesněny buď přívlastkem, nebo kontextem) a navíc jim chybí významový rys časové omezenosti. Ani výrazy konjunktura nebo prosperita nejsou přesnými ekvivalenty tohoto slova. Srovnáme-li tyto pojmy, je boom jistým druhem konjunktury nebo jejím vrcholem a prosperita je pouze jedním ze znaků boomu. Tyto sémantické důvody spolu se specifickou referenční hodnotou učinily slovo boom součástí české slovní zásoby i jiných jazyků.

Vzhledem k obecným významovým rysům (prudkost, dočasnost) pozorujeme tendenci, že se výraz přenáší i na jiné, nikoli bezprostředně ekonomické jevy společenské praxe, jak jsme to například zaznamenali ve spojení populační boom. Děje se tak především v publicistické praxi, která ráda využívá i expresívní sílu slova danou jeho novostí a neopotřebovaností; rozhodující úlohu zde ovšem hraje význam a jeho správná znalost.

Boom je slovo přejaté, ale nezdomácnělé, podržující si svůj mezinárodní charakter, píšeme je proto původním pravopisem — boom — a vyslovujeme [búm] podle jazyka, z kterého bylo přejato. Skloňujeme je jako neživotná podstatná jména mužského rodu zakončená na souhlásku.

---

[1] Podle Websterova slovníku (Websterôs New Twentieth Century Dictionary of English Language New York 1968, 2. vyd.) souvisí slovo etymologicky s intranzitivním slovesem boom ‚plavit se maximální rychlostí‘, patřícím k substantivu boom², což je slovo původu holandského (srov. hol. boom, něm. Baum, angl. beam) a pochází z terminologie námořní. Druhotně je spojováno s onomatopoickým slovem boom¹, označujícím ‚hluboký, dutý zvuk‘, např. hromu nebo děla.

Naše řeč, volume 59 (1976), issue 4, pp. 220-221

Previous Slavomír Utěšený: Sběračka, naběračka, odlívka, velká lžíce, šufan, žufánek, fornefla, šeblefla, šepkela

Next Eva Macháčková: Kvalimetrie