Časopis Naše řeč
en cz

Instrukce k něčemu, pro něco, o něčem

Antonín Tejnor

[Short articles]

(pdf)

-

Ve slovnících se neuvádějí údaje o tom, s kterými předložkami a s kterými pády se pojí podstatná jména [111]odvozená od sloves. Autoři předpokládají, že se uživatelé slovníků v případě potřeby poučí z údajů uvedených u příslušných základových sloves. Vazby podstatných jmen se však vždycky nemusí s vazbami těchto základových sloves krýt, zvláště když po odvození došlo k některým významovým posunům nebo specifikacím. Při hledání vhodné vazby mohou uživateli pomoci příslušná synonyma. Jestliže se ve Slovníku spisovného jazyka českého u heslového slova instrukce uvádějí v 1. významu jako domácí synonyma podstatná jména návod, pokyn, poučení, vyplývá z toho, že v daném kontextu bude u podstatného jména instrukce nejvhodnější ta vazba, která by byla namístě při užití výrazu domácího. Tedy například: instrukce (návod) k obsluze stroje, instrukce (pokyny) pro vedení záznamů, instrukce (poučení) o předávacím protokolu.

Naše řeč, volume 58 (1975), issue 2, pp. 110-111

Previous Antonín Tejnor: Artéská studně

Next Antonín Rubín: Vratka