Slipry a slipy

Antonín Rubín

[Short articles]

(pdf)

-

Slova slipry se v našem jazyce užívá od 30. let. Pochází z angličtiny a souvisí se slovesem to slip. — ‚klouzat‘ a se substantivem slip — ‚klouznutí, skluz‘. Anglické slipper znamená jednak trepku (s nártem bez šněrování a s patou), jednak pantofel (bez paty), tedy vždy lehkou obuv, do níž se snadno vklouzne. Podobný základní význam má tento výraz i v němčině, jak je patrné z výkladu v německém slovníku Dudenově: ‚bequemer Schlupfschuh‘, tedy asi ‚pohodlný střevíc obouvaný vklouznutím‘. V němčině se však jako slipry kromě lehkých domácích střevíců (kožených, z plastické hmoty i z textilních materiálů) označují někdy i důkladnější vycházkové střevíce mokasínového střihu (s nártem bez šněrování); mokasíny pak jsou velmi měkké polobotky s krátkým šněrováním. Americký Websterův slovník anglického jazyka udává, že slipper může mít různý střih a šněrování nebo zapínání. Význam slova slipper se tedy v různých jazycích poněkud liší. I naše norma ČSN 79 5754 z roku 1955 pod termín slipry zahrnuje dva druhy obuvi — s patou i bez ní.

V materiálu lexikálního archívu ÚJČ je slovo slipr doloženo mnohokrát z doby před druhou světovou válkou i po ní. Příruční slovník jazyka českého je uvádí ve významu ‚kožený domácí střevíc‘ se dvěma doklady z novin z 30. let: „— elegantní ševrový slipr k županu“ a ve výzvě „— nezapomeňte doma slipry cestovní, to také patří k potěšení a útěše na mnohahodinové cestě (rozuměj vlakem), že se smíte přezout právě do těchto přezuvek.“ Podobně charakterizuje tuto obuv i odborný obuvnický časopis z roku 1937: „lehký slipr do vlaku na přezutí a na chození doma.“ Ve Slovníku spisovného jazyka českého je slipr uveden jako ‚nízká domácí obuv bez šněrování nebo zapínání: pánské, dámské slipry‘.

Zdá se však, že slovo slipry v poslední době z užívání ustupuje a že se dává přednost jednoznačným slovům trepky (s patou) nebo pantofle (bez paty).

Příbuzné se slovem slipr je i slovo slip, [110]popř. slipy, s nímž jsme se nedávno setkali v novinové reklamě na prádlo. Bylo ho užito ve spojení pánské slipy, dámské slipy. I toto slovo je tedy původu anglického; v angličtině má kromě jiných významů i význam ‚plavky‘. Pro podobnost s plavkami v přiléhavosti a z toho vyplývající klouzavý způsob oblékání přešlo i na intimnější součást oblečení a tak bylo také v našem obchodě přejato a dostalo se i do reklamy. Jistou úlohu zde snad mohlo sehrát i to, že slova spodky, a zvláště dámské kalhotky jsou do určité míry tabuovými výrazy právě proto, že označují intimní součásti oblečení; slovo slip se pak cítí jako neutrální. Protože se však názvů spodky i dámské kalhotky užívá v reklamě i v prodejní praxi už po několik desetiletí, nezdá se tato motivace rozhodující. Jde spíše o mechanické přejetí cizího módního slova, které je místy v zahraničí běžné. V materiálu lexikálního archívu ÚJČ ČSAV je slovo slip doloženo jen jednou, a to z časopisu Oděvář z roku 1970. Slovník spisovného jazyka českého je sice zachycuje, ale v jiném (starším) významu — jako ‚skluz lodi‘.

Nevýhodou tohoto slova je jeho širší významový rozsah, a tedy menší pojmenovávací přesnost. Označuje, jak už bylo řečeno, jak (pánské) spodky, tak (dámské) kalhotky, a proto se musí častěji pojmenovávaný předmět blíže určovat přívlastkem. Do reklamy se tedy slovo slip, popř. slipy (podle tvaru pomnožných podstatných jmen kalhoty, spodky; pak i džínsy) dostalo z obchodního slangu, který je převzal z cizího prostředí zároveň s dováženým zbožím. Reklamní pracovníci pak je sami cítí jako slovo módní. Zatím se neuvažuje o tom, že by se slovo slip stalo součástí našeho obchodního nebo výrobního názvosloví.

Naše řeč, volume 58 (1975), issue 2, pp. 109-110

Previous Antonín Rubín: Krešlak a jiné lakované materiály

Next Antonín Tejnor: Artéská studně