Časopis Naše řeč
en cz

Petrolej, nafta, ropa

Igor Němec

[Short articles]

(pdf)

-

Jsou to běžná slova, ale nevšední svým vývojem: patří k té části české slovní zásoby, která se ustaluje teprve v 20. století. Zatímco slovo ropa nebylo ještě zaznamenáno v naučných slovnících z doby před druhou světovou válkou,[1] slov nafta a petrolej se již na počátku tohoto století běžně užívalo, ale ještě ne v ustáleném významu. Stačí srovnat příslušné údaje v Malém encyklopedickém slovníku A—Ž z r. 1972 a v Ottově slovníku naučném z r. 1902: kdežto onen dnešní slovník petrolejem rozumí ‚rafinovaný destilát z ropy‘ (s. 879) a naftu ztotožňuje s ropou (obojí nazývá též zemním olejem, s. 1013), starší slovník naopak klade rovnítko mezi petrolej a naftu (‚tekutý nerost hořlavý‘, sv. XIX, s. 632) a ropu vůbec nezná. Kdybychom šli dále do minulosti, zjistili bychom, že v 1. polovině 19. století nebylo u nás ještě běžné ani slovo nafta; např. Jungmannův Slovník česko-německý z r. 1835—1839 slovo nafta mezi svými hesly neuvádí. A tak naším nejstarším jednoslovným pojmenováním pro tekutou fosilní hořlavinu organického původu je nepochybně petrolej. Z. Winter poznamenává,[2] že toto slovo „nejprve četl“ na jedné z cínových lahvic k uchovávání olejů z r. 1571; podle jeho zjištění to byl tehdy olej velmi vzácný: „I petrolej měla r. 1607 na sklepě kupcová Cimrmonová u černého koníčka v Praze Staré, ale byl dražší nežli koření“ (tamtéž, s. 558). Petrolej se prodával v lékárnách, šlo tedy o čistší podobu „zemního oleje“. Také starší doklady svědčí o tom, že se ho užívalo v lékařské praxi. Tak Saličetova Ranná lékařství[3] z 1. pol. 15. století zaznamenávají tuto urologickou aplikaci petroleje: „Když cievka měděná omočená v oleji petroleum bude v konec včiněna, komuž kámen vodu staví, tehdyť odvalí se kámen od vrchu měchýře“. Jak patrno, petroleum je zde ještě nezčeštěná podoba slova latinského. Ale ani v latině to asi nebylo slovo čistě domácí. V. Machek je vyvozuje z řeckého πετρα ‚skála‘[4] a lat. oleum ‚olej‘, podle jiných slovníků však měli Řekové pro skalní olej svůj název πετρελαιον;[5] kromě toho je dolože[277]na i řecká glosa υαφϑας, Μηδεια ελαιον​ („médský olej“), souvisící s iran. nab- ‚být vlhký, tekutý‘ (*nebh-) a ukazující také na východisko našeho slova nafta.[6] Že k nám přišla znalost nafty z jihovýchodu, to potvrzují stč. popisy této reálie z doby, kdy ještě čeština neměla pro naftu jméno. Tak v stč. překladu knihy Milion Marka Pola[7] čteme: „V krajině téj země (Gruzie) ku puolnoci jest jedna studnice veliká, z niežto sě zdme některaká mastná mokrost k oleji podobná, ale k krmiem nehodná, než k mazání a k lampám velmi dobrá, neb všichni lidé, kteří tu o blízce jsú, téj mokrosti požívají k mazání a k lampám.“ Nejstarší zmínky o výskytu nafty v Přední Asii má ovšem bible, srov. tyto verše (1, 20—34) druhých knih Makabejských z bible Olomoucké: „… nenalezli sú ohně, ale vodu tučnú. Tehda kázal jim (Nehemiáš) načierati a před sě nositi a ty oběti … zkropiti tú vodú i drva, ješto sú byla nakladena. Tehdá sě jest to stalo: … rozžehl sě jest oheň veliký, tak že sě všichni divili… Tomu miestu (kde se objevila „tučná voda“) jest vzděl Nehemiáš Neptar, to sě znamenává očišťenie, ale u mnohých slove Nephi.“ I tato místní jména Neptar, Nephi se ovšem vyvozují ze základu *nebh- (írán. nab- ‚být vlhký, tekutý‘) a souvisí tedy etymologicky s naším slovem nafta.[8]

Historie slov petrolej, nafta, ropa vcelku názorně ilustruje vývoj pojmenování reálií v souvislosti s vývojem jejich poznání a technického využití. První stadium tohoto vývoje: poznání cizí reálie proniká prostřednictvím překladové literatury, pojmenování reálie se omezuje na opisy, tj. neustálená slovní spojení (tučná voda v bibli, mastná mokrost k oleji podobná v cestopise). Druhé stadium: cizokrajná reálie nachází speciální uplatnění v domácím prostředí, jejího cizího názvu se užívá bez adaptace (jako citátového slova) v odborné literatuře (olej petroleum v lékařských knihách). Třetí stadium: dovážená věc se uplatňuje v domácím prostředí větší měrou, je již také dostupnější na domácím trhu, a její cizí pojmenování zdomácňuje, užívá se ho již v adaptované podobě (nápis petrolej na nádobách v lékárnách). Čtvrté stadium: užívání reálie se již neomezuje na původní speciální funkci (v lékařství k dezinfekci apod.), nýbrž nachází širší uplatnění (v domácnosti k svícení, mazání aj.); v té době se již ustaluje několik pojmenování synonymních, jednoslovných i víceslovných (petrolej, nafta, skalní olej, kamenný olej, srov. Ottův slovník naučný XIX, 1902). Páté stadium: v souvislosti s výraznějším technickým využitím reálie dochází k významové diferenciaci jejích dosavadních názvů i k jejich rozmnožování (petrolej ‚tekutá hořlavina získaná destilací nafty a používaná hl. k osvět[278]lování‘ — nafta ‚tekutá hořlavina pravěkého původu, surovina k výrobě petroleje‘, tj. ropa, skalní nebo zemní olej, viz Příruční slovník jazyka českého III—IV, 1938—1943). Poslední stadium: společenské využití reálie se rozrůstá do speciálnějších vědeckotechnických a přírodovědních oborů; v souvislosti s tím se dosavadní názvy dále diferencují a terminologizují, při čemž terminologicky méně výhodná pojmenování víceslovná ustupují (petrolej ‚kapalné palivo získané destilací ropy a používané zejm. k pohánění motorů a k svícení n. topení‘ — nafta geol. ‚tekutá fosilní hořlavina organického původu uložená v zemi; ropa (chem.), zemní olej‘ — ropa chem. ‚tekutá fosilní hořlavina organického původu uložená v zemi, nafta, zemní olej (geol.)‘, tech. ‚surová nafta‘; viz Slovník spisovného jazyka českého, II—III, 1964—1966).

[1] Neuvádí je ani Slovník jazyka českého od P. Váši a F. Trávníčka z r. 1934—1937, ani Ottův slovník naučný nové doby (dílu pátého sv. 2) z r. 1939.

[2] Kulturní obraz českých měst I, Praha 1890, 583.

[3] Vydal K. J. Erben v Praze 1867, 358.

[4] Etymologický slovník jazyka českého, Praha 1968, 447.

[5] Viz např. W. Pape, Griechisch-Deutsches Handwörterbuch II, Braunschweig 1908, 606.

[6] Viz V. Machek o. c. 388. — Proti tomu naše slovo ropa má původ průhlednější: bylo „přejato v nové podobě z polštiny (kde znamená i ‚hnis‘)“, viz V. Machek, tamtéž, 516. Pozoruhodné je, že v stpol. slovo ropa značilo ‚petroleum, nafta‘ (A. Brückner, Slownik etymologiczny języka polskiego, Varšava 1957, 462).

[7] Vydal Kv. Hodura a B. Horák v Praze 1950, 35.

[8] Srov. poznámku Vl. Šmilauera k heslu Nepthar v Staročeském slovníku 5, Praha 1973: „Toto jméno souvisí s novočeským názvem nafta, slovem asyrského původu; z asyrštiny přešlo do aramejštiny (bible!) a do perštiny, odtud prostřednictvím arabským a pak řeckolatinským k nám.

Naše řeč, volume 56 (1973), issue 5, pp. 276-278

Previous Emanuel Michálek: Sté výročí Listů filologických

Next JK (= Jaroslav Kuchař): Informační banky