Sklopný vzhůru, sklopný dolů

Miroslav Roudný

[Short articles]

(pdf)

-

Sklápění dveří, nákladových částí vozidel a jiných zařízení má svou složitou terminologii. Předponou lze sice naznačit [56]některé způsoby sklápění, ale nelze vyjádřit jedním slovem, zda jde o sklápění vpravo či vlevo, anebo nahoru či dolů. Předponou přídavného jména lze vyjádřit, zda jde o úplné obrácení, např. překlápěcí korba, nebo zda jde zároveň o nějaký pohyb směrem ven, např. vyklápěcí lůžko, výklopný vůz. K vyjádření pohybu kolem osy se užívá např. sousloví oklopný vozík.

Chceme-li však vyjádřit, že jde o část karosérie nákladního auta, kterou lze sklápět vlevo nebo vpravo, musíme učinit součástí názvu tato příslovce, tedy např. korba sklopná vlevo nebo sklopná vpravo. Vedle toho jsou ovšem i korby sklopné dozadu nebo všemi směry anebo též korby vyklápěné dnem.

Zadní dveře dodávkových automobilů mají buď kliku nahoře, a pak se otvírají sklápěním dolů, nebo mají kliku dole a otevírají se odklápěním vzhůru. Rozlišení těchto dvou způsobů použitím předpon s- a vz- nevyhovuje, protože podoby vzniklých přídavných jmen sklopný a vzklopný jsou ve výslovnosti málo diferencovány. Kromě toho by ani nebylo jasné, zda se předpona týká pohybu při otvírání nebo při zavírání. Proto nelze ani v názvu užít příslovcí vzhůru a dolů ve spojení s přídavným jménem sklopný. Východisko nám nabízejí pouze přídavná jména zaklápěný a odklápěný s uvedenými příslovci. Tedy dveře zaklápěné vzhůru (totéž co odklápěné dolů) nebo obráceně zaklápěné dolů (totéž co odklápěné vzhůru).

Zatím se neprojevila potřeba vytvářet názvy dveře odklápěné vlevo a dveře odklápěné vpravo, ale lze očekávat, že i na ně dojde, neboť nároky na detailní rozlišování v odborném názvosloví neustále vzrůstají.

Naše řeč, volume 56 (1973), issue 1, pp. 55-56

Previous Anna Jirsová: Ustoupit ze závazků?

Next Jaroslav Bartošek: K poruchám artikulace