Břetislav Koudela
[Short articles]
-
K napsání tohoto článku mi dal podnět týdeník Mladý svět, kde jsem se dočetl, že vydavatelem je Český ústřední výbor SSM. Jinde jsem zase četl o zasedání Severočeského krajského výboru KSČ. Domnívám se, že je třeba hned v úvodu říci, že v obou případech není velké počáteční písmeno (Český…, Severočeský…) v souladu s ustanoveními platných Pravidel českého pravopisu. Půjde teď o to, abychom zjistili, jak mohlo k takovému rozporu dojít, a abychom zároveň vysvětlili, proč máme psát počáteční písmeno malé.
Pokud jde o psaní Český ústřední výbor SSM, mohlo se zde stát nesprávnou předlohou psaní Česká národní rada (jako pravopisný typ), kde je velké počáteční písmeno náležité. Pro psaní Severočeský krajský výbor KSČ je zřejmě takovou nesprávně zvolenou předlohou psaní Severočeský krajský národní výbor (Severočeský KNV), opět s náležitým velkým počátečním písmenem. Příčinu musíme hledat v mechanickém přejímání zdánlivých analogií, bez analýzy jednotlivých typů na základě pouček platných Pravidel, závazných i pro takové názvy, které vznikly až po prvním vydání platných Pravidel, tedy až po r. 1957.
Podáme nejprve výklad obou případů, v nichž je velké počáteční písmeno náležité. Pravidla uvádějí, že „oficiální názvy jedinečných veřejných institucí (centrálních úřadů, volených orgánů lidové správy atd.)“ píšeme s velkým počátečním písmenem. Proto baz váhání napíšeme Česká národní rada, třebaže v dosavadních vydáních Pravidel tento název ještě uveden není. Zato pro psaní Severočeský krajský národní výbor v Ústí nad Labem máme jasnou předlohu v příkladu Východočeský krajský národní výbor v Hradci Králové, který je uveden ve vydání (akademických) Pravidel z r. 1966 a 1969 jak v úvodní části (§ 143), tak i u hesla „krajský“. Starší vydání Pravidel uvádějí pochopitelně příklady názvů podle dřívějšího územního členění státu.
Zcela jiná je situace u obou názvů uvedených v úvodu. Zde si musíme uvědomit, že v prvním případě jde o „ústřední výbor“ a v druhém případě o „krajský výbor“, tedy o orgány jedinečných institucí. A v Pravidlech (1969, s. 73) se dočteme, že názvy složek a orgánů jedinečných institucí píšeme s malým počátečním písmenem, „neboť ty jsou jednoznačné zpravidla už tím, že obsahují ve svém názvu určení příslušnosti k takové instituci“; viz např. opět v hesle „krajský“: krajský výbor Odborového svazu zaměstnanců dopravy a spojů v (Praze), popř. v hesle „ústřední“: ústřední výbor KSČ nebo ústřední výbor Odborového svazu zaměstnanců (dopravy a spojů).
Jednoznačnost „ústředního výboru“ je tedy dána už tím, že je to ústřední výbor jedinečné instituce. Není ji proto třeba ještě zvlášť zdůrazňovat velkým [52]počátečním písmenem, a to ani tehdy, je-li před slovo ústřední předsunuto např. slovo český. Musíme tedy v duchu Pravidel psát český ústřední výbor SSM s malým počátečním písmenem, jako píšeme ústřední výbor KSČ, dále krajský výbor SSM v Ústí nad Labem, okresní výbor SSM v České Lípě apod.
A jednoznačnost „krajského výboru“ je dána jednak tím, že je to krajský výbor jedinečné instituce, jednak tím, že je uvedeno jeho sídlo, popřípadě je blíže určen (dnes je tento způsob běžný) přídavným jménem podle příslušného kraje (např. severočeský, jihomoravský, severomoravský apod.). A opět ji není třeba ještě zvlášť zdůrazňovat velkým počátečním písmenem. Jestliže tedy píšeme náležitě s malým počátečním písmenem krajský výbor KSČ v Ústí n. L., není důvodu, proč bychom stejně tak s malým počátečním písmenem neměli psát také severočeský krajský výbor KSČ, kde přídavné jméno severočeský substituuje místní určení „v Ústí n. L.“ (viz např. v Pravidlech 1969, s. 73: středočeský krajský výbor Komunistické strany Československa v (Praze) apod.).
Podle toho budeme tedy psát také Severočeská krajská odborová rada (protože píšeme Krajská odborová rada v Ústí n. L.), Severočeský krajský ústav národního zdraví (Krajský ústav národního zdraví v Ústí n. L.) apod., ale severočeský krajský výbor České tělovýchovné organizace (krajský výbor České tělovýchovné organizace v Ústí n. L.), severočeský krajský výbor Českého odborového svazu zaměstnanců… (krajský výbor Českého odborového svazu zaměstnanců … v Ústí n. L.) apod.[1]
[1] Poznámka redakce: Jiná věc ovšem je, zda by příští pravopisná kodifikace neměla v zájmu zjednodušení složitého a dosti nepřehledného dnešního stavu sankcionovat i nadbytečné psaní velkého písmene všude tam, kde název jako celek, ať je již jedinečnost jeho denotátu zajištěna i jinak, má charakter úředního oficiálního názvu. Ani taková kodifikace by však asi navedla k úplné jednotě, v řadě případů by totiž pisatel byl sice zbaven úvah, jak psát první písmeno slova v počátku názvu, vznikly by mu však nové pochyby, kterou část názvu lze hodnotit jako oficiální název.
Naše řeč, volume 56 (1973), issue 1, pp. 51-52
Previous Josef Štěpán: Jazyková poradna ve Varšavě
Next Jaroslav Kuchař: Konzultátor a postgraduant?