Display

Antonín Tejnor

[Short articles]

(pdf)

-

V technické literatuře a v mluvených projevech techniků se v poslední době nezřídka objevuje nový název přejatý z angličtiny — display (v psaných textech se ho dokonce začalo užívat i v podobě upravené podle výslovnosti — displej). Je toto nové slovo vhodné a potřebné?

Slovo display je v angličtině jednak sloveso, jednak podstatné jméno. Jako podstatné jméno má bohatou škálu významů: ‚vystavení na odiv, výklad, výloha, nádhera, podívaná, pastva pro oči‘; jako technický termín užívaný v radiolo[56]kaci, v měřicí technice i v jiných oborech pak znamená ‚zobrazení‘ (např. nějaké hodnoty na obrazovce oscilografu apod.). Název zobrazení jako český ekvivalent uvádí např. Anglicko-český technický slovník (Praha 1969) i sedmijazyčný astronautický slovník (Astronautical Multilingual Dictionary, Praha 1970). V tomto slovníku se pak můžeme přesvědčit o tom, že nejde o slovo užívané mezinárodně, ale že se do jednotlivých jazyků překládá, např. rusky: indikacija, vosproizveděnije, vosproizvoďaščeje ustrojstvo; německy: Darstellung, Oscillogramm; francouzsky: présentation, affichage; italsky: presentazione visuale; španělsky: presetación visual. I když naši technici uvádějí, že se např. v oblasti výpočetní techniky ve zvlášť silné míře uplatňuje vliv odborné literatury anglické, nelze souhlasit s mechanickým přejímáním termínů bez ohledu na celý názvoslovný systém v určitém technickém oboru a v oborech příbuzných. A jestliže se tedy v názvosloví číslicových a analogových počítačů pojmenuje složitější obvod vykonávající některé stálé a charakteristické činnosti názvem jednotka (v plném souladu s ekvivalentními termíny v jiných jazycích — anglicky unit, francouzsky unité, německy Einheit, rusky jedinica), pak jistě plně odpovídá požadavku systémovosti terminologie, aby se pro zařízení umožňující optické zobrazení údajů vytvořil český ekvivalent zobrazovací jednotka (překladem anglického termínu display unit). V této podobě uvádí tento český termín Československá státní norma 17 8008 Názvosloví číslicových a analogových počítačů — z roku 1965 — a zachovává ji i nově připravovaná ČSN 36 9001, která má vyjít r. 1972. Technici mohou namítat, že anglický název display, kterého se podle citované normy užívá synonymně s pojmenováním display unit, má výhodu právě ve své jednoslovnosti, tedy v nosnosti a úspornosti vyjádření. Ale i v češtině většinou vystačíme s jednoslovným názvem zobrazení, protože toto slovesné podstatné jméno může podobně jako jiné technické termíny tohoto typu (např. žhavení, stínění, uzemnění) označovat jak děj, tak jeho výsledek i prostředek, kterým se výsledku dosahuje.

Užíváním přejatého slova display (nebo displej) se tedy vyjadřovací přesnosti příliš neprospěje (i když musíme připustit, že slova z cizích jazyků zpravidla nepřejímáme v celé jejich původní významové šíři), ale zato se tím porušuje systémovost a ustálenost odborného názvosloví.

Tvůrci nové názvoslovné normy jistě mohou počítat s tím, že se doporučovaný název zobrazovací jednotka v odborné technické literatuře uplatní a vžije stejně jako názvy technické vybavení (počítače) místo hardware a programové vybavení (počítače) místo software. Ne zcela uvážené a překotné přejímání názvů z cizích jazyků rozhodně ke kultivování odborných projevů nepřispívá.

Naše řeč, volume 55 (1972), issue 1, pp. 55-56

Previous Jaroslav Kuchař: Neživotnost jedinců a jednotlivců

Next Bohuslav Havránek: K šedesátinám prof. Al. Jedličky