Časopis Naše řeč
en cz

Tisíc hromů

Igor Němec

[Drobnosti]

(pdf)

-

Tisíc hromů, tisíc láter, tisíc miliónů granátů a ještě jiných spojení s číslovkou tisíc se užívá v češtině jako zaklení. Uveďme aspoň několik příkladů z Příručního slovníku jazyka českého: „Tisíc hromů!“ klel pan Kondelík (I. Herrmann); Čertův sníh, aby do něho tisíc láter! (K. Klostermann); Tisíc kulí do cibulí (J. Š. Baar); Tisíc set! to je výslech! (E. Krásnohorská). I když podobnou expresívní platnost mohou mít také jiné číslovky (srov. u sta hromů! úzus; milion hromů a žádnej rovnej! J. Vrba), číslovka tisíc má zde nesporné prvenství: častěji než jiná číslovky se v takových spojeních (kleních) vyskytuje a je v této expresívní funkci také dříve doložena. — Proč asi? — V čem měla právě číslovka tisíc předpoklady k tomu, aby se uplatnila při klení?

Jistě zde hrála roli skutečnost, že slovo tisíc vedle své přesné číselné hodnoty mohlo nadsázkou - tj. expresívně - označovat i neurčité velké množství vůbec, a to výrazněji než číslovka sto, srov.: Labuťka by se byl raděj viděl sto sáhů pod zemí (J. Štolba) a Stál vzdálen všem těmto sporům na tisíce honů (J. Š. Baar). Avšak velké neurčité množství označuje podobně i číslovka milión, srov. času ještě milión (F. Herites). O stejné skutečnosti můžeme také říci jak mám sto chutí, tak mám tisíc chutí i mám milión chutí (viz Příruční slovník); jen míra nadsázky — a tedy také expresívnosti — bude různá, odstupňovaná podle příslušné číselné hodnoty (sto — tisíc — milión).

I když tedy při vyjadřování velkého množství má nejspíše větší míru citového zabarvení slovo milión, při klení se častěji uplatňuje číslovka tisíc. Pohled do jazykové minulosti nám naznačuje, že je to dáno větší vžitostí slova tisíc a starobylým zobecněním pojmu označovaného tímto slovem. Tisíc je totiž naše nejvyšší číslovka domácího původu (praslovanská) a v starší době se jejích tvarů množného čísla napořád užívalo k vyjadřování nadtisícových číselných hodnot, ba i k označování množství nespočetného (srov. Jan … nedie pět nebo deset tisícuov, ale naprosto tisíce tisícuov, totiž bez počtu, Jakoubek ze Stříbra, Výklad na Zjavenie sv. Jana, vyd. Fr. Šimek, Praha 1932, s. 242). Stačí připomenout, že Bible kralická vůbec nezná slova milión, ale více než stokrát užívá slova tisíc, z toho nejednou ve významu ‚velké množství‘ (např. má jest všecka zvěř lesní, hovada na tisíci horách, Žalm 50, 10).[1] Význam velkého, nespočetného množství ve slově s číselnou hodnotou 1000 ovšem odpovídá [61]té kulturní skutečnosti, že ve středověku ještě čísla přesahující tisíc nebyla součástí obecného povědomí; např. turecká číslovka binbir s číselnou hodnotou 1001 znamenala ještě v středověké turečtině egyptských sultánů ‚velký počet, více než lze spočítat‘, takže známý soubor orientálních pohádek přeložený z této řeči by vlastně neměl mít název Kniha tisíce a jedné noci, nýbrž Kniha nespočetných nocí.[2]

Naše číslovka tisíc byla tedy nejvžitějším a nejstručnějším (jednoslovným) výrazem pro označení velkého množství a kromě toho se jí užívalo hyperbolicky. To vše asi byly předpoklady k tomu, aby se uplatnila v kleních typu tisíc hromů!, tisíc kulí!


[1] Viz údaje v Biblické konkordanci 3, vyd. M. Bič a J. B. Souček v Praze 1967, zvl. str. 2434; nejvyšší číslovkou Bible kralické je desetkrát tisíckrát sto tisíců Da 7,10 (tamtéž 2435).

[2] Na tento překladatelský omyl v poslední době upozorňuje L. Souček v doslovu k svému českému překladu knihy E. von Dänikena, Vzpomínky na budoucnost (Praha 1969, s. 136).

Naše řeč, ročník 54 (1971), číslo 1, s. 60-61

Předchozí Igor Němec: Alfa a omega

Následující Emanuel Michálek: Kdo se dostal na koráb

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1