Redakce
[Reviews and reports]
-
Před dvaceti lety začal v Naší řeči vycházet cyklus článků „K jazykovému zeměpisu Čech“, v nichž jejich autor Jaroslav Voráč podával první výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu českých nářečí, konaného v Ústavu pro jazyk český za obětavé spolupráce učitelstva z celých Čech. V té době začal autor, po řadu let jediný pracovník v dialektologickém oddělení, zjišťovat současný stav nářečí také na různých důležitých úsecích přímo v terénu. Z této soustavné práce vyrostla pak studie Česká nářečí jihozápadní (vyšla v r. 1955 v Nakladatelství ČSAV), která podává souhrnný jazykově zeměpisný pohled na velkou nářeční oblast a rozbor jejích základních vymezujících znaků. Závažné jsou také autorovy články z teorie a metodiky jazykového zeměpisu. Dotazníkový korespondenční výzkum se pak postupně rozšířil na všechny nářeční oblasti — a po vzniku brněnského pracoviště ústavu i na nářečí moravská — a stal se mimo jiné důležitou srovnávací základnou při přípravě dotazníku pro přímý výzkum českých nářečí, na jehož základě vzniká Český jazykový atlas. Uprostřed všech těchto kolektivních prací, které J. Voráč v Ústavu pro jazyk český vede a jichž se také velmi obětavě aktivně účastní, zastihuje tohoto skromného a neúnavného pracovníka šedesátka (nar. 15. 8. 1910 v Klatovech). Redakce Naší řeči a pracovníci Ústavu pro jazyk český, zvláště všichni spolupracovníci z obou dialektologických oddělení v Praze a v Brně, mu přejí, aby v plném zdraví při cestách za našimi nářečími nachodil ještě mnoho „terénních kilometrů“ a vytěžil ze svých bohatých zkušeností k prospěchu dialektologie co nejvíce.
Naše řeč, volume 53 (1970), issue 3, p. 183
Previous Emil Dvořák: Osmdesátiny profesora Františka Jílka
Next Miloslava Knappová, František Daneš: Čtrnáctého druhý