Cyklistická stáj?

František Hladiš

[Short articles]

(pdf)

-

„Profesionál musí respektovat zájmy své stáje,“ psalo se nedávno v jedné kratší poznámce o osudech profesionálních cyklistů.[1] Ta poznámka nebyla nijak zvláštní a nepřipomínali bychom ji, kdyby se v ní neobjevilo slovo stáj ve významu málo běžném. Autor v něm zřejmě našel zalíbení, protože ho užil celkem pětkrát, jak je patrno i z dalších dokladů: Profesionální stáj ‚Caballero‘ mu slibovala tučný zisk, … a protože nebyly ani [312]další výsledky, stáj ‚Caballero‘ jej propustila, … žádná ze stájí, či přesněji řečeno společností, nemínila Groena angažovat a tak podobně. Jestliže přece jen považoval za nutné připojit v jednom případě vysvětlující přístavek, učinil tak, zdá se, spíše kvůli obsahovému zpřesnění než ze snahy zaujmout postoj k jazykové správnosti nebo vhodnosti užitého výrazu. Z uvedených dokladů plyne, že slovo stáj tu má jiný význam než ten, který je dnes základní a nejobvyklejší. Označuje se jím profesionální klub nebo společnost zaměstnávající sportovce, kteří svou činnost vykonávají za mzdu, jako své zaměstnání, nebo celé družstvo, skupina profesionálních závodníků zaměstnávaných takovou společností. Přitom je zřejmé, že jde o význam slangový, omezený zatím převážně jen na úzkou oblast sportovní mluvy,[2] ale protože výskyt takových speciálních, často nespisovných výrazů není ve sportovním zpravodajství ničím neobvyklým,[3] nemusilo by to vzbuzovat naši pozornost. Zajímavější už je to, že uvedený význam, ač se nezdá být nejnovějšího data,[4] slovníky současného českého jazyka u hesla stáj vůbec neuvádějí.[5] Shodně rozlišují vedle významů méně běžných ‚kůlna‘ nebo ‚půda pro seno a slámu‘ především dva významy základní: 1. ‚místnost nebo budova pro hospodářská zvířata, zvláště koně‘; 2. ‚chov ušlechtilých dostihových koní; skupina koní jednoho majitele‘.[6] Slangový význam by mohl být přiřazen k druhému z nich jakožto sekundární, vzniklý přenesením nebo rozšířením významu ‚skupina koní jednoho majitele‘ i na profesionální kolektiv lidí — sportovců, ale právě v tom je jeho potíž. Jsme na rozpacích, máme-li užívat stejného označení pro lidi i pro zvířata. V tomto ohledu je jiná situace v angličtině, odkud nepochybně přichází impuls k jeho vzniku nebo rozšíření i u nás, a to hned ze dvou důvodů.[7] Zatímco u nás je profesionální závodění omezeno vlastně stále jen na koňské dostihy a soustředěno do několika míst v republice (Praha, Pardubice, Olomouc), je v Anglii a v Americe, v zemích, které jsou kolébkou novodobého závodního sportu, amatérského i profesionálního, situace jiná. Zde nabylo sportovní zápolení všeho druhu značného rozsahu; pravidelně a mnohem častěji než u nás se zde konají závody velmi různé, pořádají se koňské dostihy, cyklistické, motocyklové i automobilové soutěže, závody chrtů a bůhví čeho všeho. Je o ně také značný zájem ve všech spo[313]lečenských vrstvách, podporovaný i sázením na výsledky. Není proto divu, že se za této situace snáze přenášejí jednotlivá pojmenování z jednoho odvětví sportu na druhé, a nepřekvapuje, že se zde slovem stáj (angl. stable) už dávno označují i profesionální kolektivy závodníků nebo profesionální sportovní společnosti a kluby. Slovník americké angličtiny má doklady na tento přenesený význam již z konce minulého a počátku našeho století: the bicycle and tricycle stable was well patronized (1886); Kelly and his ‚stable‘ as the retinue of rubbers and workout boxers… (1904).[8] Druhý důvod je možno spatřovat v tom, že v angličtině byly pro vznik tohoto odvozeného významu lepší podmínky. Slovo stable pojmenovává nejen stáj pro koně, ale vůbec pro všechen dobytek (a building in which horses or cattle are sheltered and fed) a také označuje i zaměstnance, kteří se starají o dostihové koně, trénují je apod. (the people employed to take care of and train such a group of race horses);[9] má tedy mnohem širší významový rozsah. Proto se také častěji stává součástí frazeologických spojení: to back the wrong stable ‚sázet na nepravého koně, důkladně se zmýlit‘[10]; v kolokviální angličtině je i spojení horse of same stable s významem ‚příslušník stejné školy, stejného klubu‘.[11]

V češtině chybí slovu stáj nejen ono rozmanitější uplatnění, nýbrž i obdobná významová šíře. V minulosti ji ovšem mělo. Jak uvádějí slovníky Jungmannův i Kottův, označovalo původně 1. ‚místo, kde něco stojí‘ — stáj pro vozy, kočáry, pluhy; 2. ‚stanoviště, obydlí‘;[12] 3. ‚chlév nebo jiné ohrazení pro dobytek; kravárna, kravinec, chlév kravský‘ — stáj dobytčí, kozí, koňská, ovčí.[13] První dva významy jsou dnes zcela okrajové; vyskytují se zřídka nebo je jejich užívání omezeno jen na některé nářeční oblasti. Avšak ani třetí, v současné době základní význam nemá pro své širší uplatnění ty nejlepší předpoklady. Došlo k jeho dalšímu zúžení, takže označuje buď jen budovu pro koně, nebo vůbec to, co s nimi nějak souvisí. Dalším omezujícím rysem je jeho čistě spisovný charakter. Běžně se totiž setkáváme spíše s výrazy konírna nebo chlév, na značné části území pak i s nespisovným, obecným maštal. Bývá proto jen málokdy základem nových, odvozených pojmenování a nových významů. To konečně potvrzují i slovníky současného českého jazyka, uvádějící jen slova ustájit (umístit ve stáji), ustájovací (sloužící k ustájení); stájní, stájník, stájový (většinou mají povahu odborných zemědělských termínů). Charakteristické je i to, že slovo stáj bývá jen [314]zřídka součástí frazeologickych spojení. Uváděné doklady, jako např. pozdě stáje zavírat s významem ‚udělat něco pozdě‘ nebo přirovnání zima jako ve stáji znamenající opak — teplo; dupat jako ve stáji aj.,[14] jsou většinou uvedeny jen jako doklad úplnosti slovníkového materiálu než jako svědectví živosti vyjadřovacího prostředku.[15]

Z toho, co bylo dosud uvedeno, snad dostatečně vyplývá, že slovo stáj si i v přeneseném, slangovém významu zachovává vždy něco ze svého dnešního základního významu; obrazně řečeno, má svůj zvláštní pach. Proto se při jeho užití nedají vyloučit nežádoucí asociace, které způsobují, že se jeho nespisovný slangový charakter přinejmenším neoslabuje. Platí tedy pro ně totéž, co pro užívání podobných výrazů ve sportovní publicistice — je třeba jich užívat s mírou a tam, kde je k tomu pádný důvod.

---

[1] Profesionální chléb je o dvou kůrkách. Rudé právo 19. 2. 1969, s. 8.

[2] Sporadicky se objevuje i v jiných oblastech. Vyskytl se např. v článku I. Soeldnera, Show — business: „Sám se stará jenom o ni (tj. zpěvačku M. Mathieu), pro další hvězdy své stáje má podmanažery“. Mladý svět 13, 1969, s. 16.

[3] Někdy ovšem tato tendence překračuje hranice únosnosti, jako např. při užití slova blicák, které se vyskytlo, dokonce v titulku, ve zprávě o bleskovém turnaji házenkářů v olomoucké Stráži lidu 1. 3. 1969, s. 6.

[4] Jistě by se našel ve starším zpravodajství z automobilových závodů.

[5] Nemá jej ani Příruční slovník jazyka českého, ani Slovník spisovného jazyka českého (dále jen SSJČ), ani Vášův—Trávníčkův Slovník jazyka českého.

[6] Viz SSJČ III, s. 511, heslo stáj.

[7] Stranou ponechávám otázku, zda jde o sémantický kalk, nebo o vývoj z domácího základu. Vliv angličtiny na jeho výskyt je ovšem nesporný.

[8] James R. Hulbert, A Dictionare of American English on historical principles, Oxford University Press, London-Humphrey-Milford.

[9] Webster’s New World Dictionary, London 1956.

[10] V. A. Jung, Slovník anglicko-český, 3., doplněné vydání, Praha 1947.

[11] The Concise Oxford Dictionary, London 1964.

[12] V tomto významu se objevuje již u Dalimila: „Tehdy mnoho mužóv na loži / nalézáchu, ani zbiti a zbodeni noži. / A proto mužie svú stáji / mieváchu v hustém háji, / aby dievčie lsti zbyli / a životóv neztratili.“ Dal. L, kap. 11, v. 29—34. Citováno podle Havránkova - Daňhelkova vydání z r. 1958.

[13] J. Jungmann, Slovník česko-německý IV, s. 278; F r. Š. Kott, Česko-německý slovník III, s. 621.

[14] J. Zaorálek, Lidová rčení, Praha 1963, s. 367 a 586; SSJČ III, s. 511.

[15] Na rozdíl od frazeologických spojení, jejichž základem je slovo chlév; srovnej např. „je tu jak ve chlívě“, „je to učiněný chlív“, „přijít někam jak do chlíva“ apod.

Naše řeč, volume 52 (1969), issue 5, pp. 311-314

Previous Antonín Frinta: Sorabistika

Next Radoslava Brabcová: Chcete se stát členem Čs. hifi-klubu?