Datum narození, státní příslušnost

Miloslava Knappová

[Drobnosti]

(pdf)

-

V jazykové poradně Ústavu pro jazyk český se opětovaně setkáváme s dotazy, jak vyplňovat určité rubriky v úředních tiskopisech, v dotaznících, na vysvědčení apod. Tyto dotazy se nejčastěji týkají rubriky určené datu narození příslušné osoby. Tato rubrika mívá obvykle předtisk Den, měsíc a rok narození (tak je tomu např. na tiskopisech školních vysvědčení), popř. Datum narození nebo jen Narozen(a). U posledního typu uvedeného předtisku, tj. Narozen(a), nedělá vyplňování potíže. Příslušné datum, tj. přesněji řečeno měsíc narození (neuvádí-li se číslicí), se vyjádří v 2. pádě: Narozen(a) 10. července 1964. Jak je tomu však u ostatních typů předtisků, především u typu Den, měsíc a rok narození? Lze uvést datum rovněž v 2. pádě, tj. 10. července 1964, nebo je správná podoba v 1. pádě: 10. červenec 1964?

Pro vyplňování tiskopisů platí obecně zásada, podle níž má znění textu vyplňované rubriky odpovídat svou formou předtisku, tedy: Den, měsíc a rok narození: 23. květen 1933 (podobně jako Místo: Nový Bydžov, Okres: Hradec Králové). Datum je však případ zvláštní. V něm dáváme před náležitým uvedením v 1. pádě spíše přednost vyjádření v 2. pádě: (narozen) 23. května 1933, které by odpovídalo textu: Údaj, kdy se (žák, cestující, žadatel apod.) narodil. Tato stylizace textu by byla jako předtisk rubriky poněkud těžkopádná, a proto se pro výstižnost volí znění Den, měsíc a rok narození, popř. stručně Datum narození, což jsou texty s výše uvedenou otázkou významově totožné.

Časté jsou i dotazy, jak vyplňovat rubriku Státní příslušnost. — V této rubrice se zpravidla uvádí přídavné jméno, tj. československá, podobně jako se ve Slovníku spisovného jazyka českého uvádějí pod heslem příslušnost (mj.) různé její druhy a vyjadřují se přídavnými jmény: příslušnost třídní, politická, stranická, státní aj. (Zkratkou přídavného jména československý je podle Pravidel českého pravopisu čs., nikoli tedy „čsl.“). V rubrice Státní příslušnost však nevylučujeme ani užití (výraznější) zkratky ČSSR (a to vzhledem k tomu, že náš stát má dva názvy: Československo a Československá socialistická republika), zejména při vyplňování mezinárodních tiskopisů. Jinak se zkratka ČSSR obvykle užívá při označování konkrétní osoby příslušející do některého státu, např. státní občan ČSSR = občan Československé socialistické republiky (i v tomto případě lze ovšem užít přídavného jména: československý státní občan).

Naše řeč, ročník 51 (1968), číslo 5, s. 311

Předchozí Jiří Kraus: Softwarový, hardwarový?

Následující LK, MK: Radíme a kritizujeme