Miloslava Knappová
[Drobnosti]
-
Nad touto formulací, s kterou se často setkáváme v novinových, rozhlasových a televizních předpovědích počasí, se někteří čtenáři a posluchači pozastavují a upozorňují nás na její „nesprávnost“. Domnívají se, že při podobném číselném označování teplot by mělo být uváděno nejdříve číslo s hodnotou nižší, tedy „teplota klesne na 8—12 stupňů“. Neuvědomují si, že sled čísel v předpovědi počasí naznačuje směr v závislosti na významu slovesa.
Jestliže se totiž v předpovědi oznamuje, že teplota bude stoupat až po určitou mez, má postupně dosáhnout určitého stupně, je toto stoupání (tj. od nižšího k vyššímu) naznačeno i číselně: odpolední teplota vystoupí na 18°—22°.
Oznamuje-li předpověď počasí, že teplota bude (např. v průběhu noci) klesat, že jí bude ubývat, bude se zmenšovat, naznačuje toto klesání teploty (od vyššího k nižšímu) i číselné pořadí: noční teplota klesne z 18° na 12°—8°. (Podobně i na teploměru vidíme, že sloupec rtuti klesá z 18 stupňů na 12 až 8 stupňů). Rovněž hlášení typu: ranní teplota 12° až 8° (12°—8°), tj. bez výslovného uvedení, že půjde o klesání, naznačují, že teplota během noci klesá a ráno, kdy bude nejnižší, dosáhne místy až 8°. Číselné rozmezí (12°—8°) ovšem také naznačuje, že např. se budou teplotně lišit i různá území Čech a Moravy, že teplota na nich poklesne různě (tj. někde na 12°, jinde na 8°). Podstatné ovšem je, že předpověď musí i číselně naznačit, že půjde o klesání; proto ranní teplota: 12°—8°, denní (kdy bude stoupat) 16° až 22°. Je to v souhlasu s významem slova až — naznačuje se jím, že je dosaženo krajní meze, a to v jakémkoli směru, nikoli jen zdola nahoru („sestoupil až na dno propasti“, „pohyboval se v hloub ce až 150 m“).
Naše řeč, ročník 51 (1968), číslo 1, s. 61
Předchozí Miloslava Knappová: Co znamená povodeň a co záplava?
Následující Hana Prouzová: Stožárista