Časopis Naše řeč
en cz

Zavinila to spojka nebo?

Zdeňka Sochová

[Drobnosti]

(pdf)

-

V nedávném pořadu rozhlasového seriálu Sedmkrát odpověz ztroskotalo město Kolín na spojce nebo. Soutěžní úkol, který rozhodl o jeho porážce, zněl: Jmenujte míčovou hru, ve které se užívá míče naplněného nikoli vzduchem, nýbrž korkem nebo srnčími chlupy. Soutěžící z Kolína jmenovali pozemní hokej, v němž se užívá (pouze) míče naplněného korkem. Podle rozhodnutí odborného poradce měli [248]však uvést kolovou, při níž se hraje buď míčem plněným korkem, nebo míčem plněným srnčími chlupy. Kolíňané nebyli s rozhodnutím spokojeni a namítali, že odpověděli správně — uvedli přece jednu z platných alternativ —, jinak že formulace soutěžního úkolu nebyla dost jasná. Podle jejich názoru by byla větě na srozumitelnosti dodala dvojice spojek buď-nebo (… míče naplněného buď korkem, nebo srnčími chlupy). Hlavní rozhodčí Zdeněk Jirotka však nakonec rozhodl v neprospěch Kolínských a my se pokusíme blíže objasnit, proč by jim k nespornému vítězství nebyla zcela pomohla ani dvojice spojek buď-nebo.

Vylučovací spojka nebo spojuje (v netázacích větách) větné členy (zpravidla dva), které se navzájem vylučují, popírá tedy možnost jejich současné platnosti a koexistence. Někdy se různé možnosti nestavějí do příkrého protikladu, vylučovací poměr je oslaben na pouhou eventuálnost, paralelnost, popř. má význam v určitém smyslu slučovací. Nikdy však nejde o slučování ve smyslu spojky a a i, nýbrž pouze o rovnocennost dvou eventualit. V takových případech pak můžeme spojku nebo nahradit příslovci eventuálně, popřípadě, někdy i spojkou i; např. jede se tam vlakem nebo (eventuálně, popřípadě) autobusem. Obě možnosti nemohou nastat současně, ale je možno je zaměnit (to znamená, že na jednu cestu je možno použít jen jednoho dopravního prostředku; věta jede se tam vlakem a autobusem naproti tomu znamená, že cestu je nutno po úsecích absolvovat oběma dopravními prostředky). Silnější vylučovací význam se vyjadřuje zpravidla dvojicí spojek buď-nebo (buď-anebo, buď-buď, ať-nebo); např. buď já, nebo ty (tj. nezaměnitelně jen jeden z nás), na rozdíl od já nebo ty (tj. jen jeden z nás, ale nezáleží na tom, který). Užití prosté spojky nebo nebo dvojice spojek buď-nebo nemění tedy v těchto případech zásadně smysl výpovědi, nýbrž spojková dvojice jen zdůrazňuje intenzitu vylučovacího vztahu. Není to ovšem pravidlem: i sama spojka nebo má někdy silně rozlučovací význam (např. peníze, nebo život) a naopak spojková dvojice buď-nebo může mít i význam slučovací ve smyslu shora uvedeném (např. omluvenku může podepsat buď otec, nebo matka).

V uvedené „sporné“ větě by užití spojkové dvojice nebylo změnilo zásadně nic na celkovém smyslu věty. Ta i v původní formulaci vyjadřovala, že jde o jednu hru, při níž je možno užívat dvou druhů míčů. Výklad této věty je naprosto jednoznačný. Je ovšem pravda, že tuto skutečnost bylo možno vyjádřit zřetelněji, explicitněji. Vedle spojkové dvojice buď-nebo, která by už rovněž byla přispěla k větší srozumitelnosti věty, by byla ještě vhodnější dvojice spojek jak-tak (jak míče naplněného korkem, tak míče naplněného srnčími chlupy), spojka i (míče naplněného korkem i míče naplněného srnčími chlupy) a příslovce eventuálně, popřípadě (míče naplněného korkem, popřípadě srnčími chlupy).

Jazykově vzato, soutěžní úkol byl formulován ve své původní (byť nejméně explicitní) verzi správně a odpověď na něj správná nebyla. Je však třeba uvážit, v jaké situaci byla otázka položena a zda bylo při její formulaci přihlédnuto ke všem momentům důležitým pro jazykovou komunikaci. Soutěž sama, a zvláště její kolektivní charakter přináší s sebou přirozenou nervozitu a nemožnost dostatečného soustředění. Při velmi ome[249]zeném časovém limitu se soutěžící musí plně soustředit na věcnou stránku úkolu, je proto nezbytné, aby pořadatelé kladli otázky tak, aby jejich jazykové pochopení nečinilo soutěžícím nejmenší potíže, pokud je ovšem otázkou nechtějí záměrně zavést (ale tento úmysl bychom pořadatelům naší soutěže naprosto nepodkládali). Mimoto je třeba mít na mysli, že jde o formu mluvenou, soutěžící nedostanou otázku napsánu, nemohou se tedy k ní vracet a detailně rozebírat smysl formulace.

Považujeme proto za spravedlivé, že soutěžní porota k těmto okolnostem dodatečně přihlédla a na protest Kolína zrušila svůj původní negativní výrok. Při posuzování vhodnosti toho kterého jazykového prostředku musíme vzít v úvahu vždycky celkovou jazykovou i mimojazykovou situaci, v níž se jazykový projev uskutečňuje.

Naše řeč, ročník 50 (1967), číslo 4, s. 247-249

Předchozí Miloslav Sedláček: Pracovat nad novelou?

Následující Miloš Helcl: Závod míru startuje ve Varšavě

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1