Časopis Naše řeč
en cz

Léčit se pro nespavost?

Běla Poštolková

[Drobnosti]

(pdf)

-

U slovesa léčit se vyskytuje se běžně vazba s předložkou na se 4. pádem: léčit se na tuberkulózu, na revmatismus. V odborných textech lékařských nacházíme však často spojení s předložkou pro: léčit se pro nespavost, pro vředovou nemoc. Ze slovníků uvádí předložkovou vazbu jen slovník Kottův.[1]

Abychom mohli vyložit uvedená dvě rozdílná spojení u slovesa léčit se, proberme nejdříve pro srovnání vazebná doplnění slovesa nezvratného. U slovesa léčit je základní vazba předmětová s prostým 4. pádem vyjadřující, kdo nebo co je předmětem léčby: léčit pacienta, dítě; léčit (pacientovi, u pacienta) nemocné ledviny, tuberkulózu, spálu. Vedle předmětové vazby bývají při slovese léčit ještě určení příslovečná vyjadřující prostředky, způsob, místo, účel a příčinu léčení: léčit (pacienta) léky, dietou, koupelemi, klidem; léčit (pacienta) soukromě, dobře, bezúspěšně; léčit (pacienta) na středisku, na klinice, v lázních; [246]léčit (pacienta) pro zažívací potíže, pro nespavost; léčit (pacienta) z nervového šoku, z následků úrazu.

Zvratné sloveso léčit se předmětovou vazbu s prostým 4. pádem nemá. Zvratné zájmeno se (sebe) sice oslabenou funkci předmětu mívá, ale vazbu netvoří.[2] Čeho se léčba týká, vyjadřuje se předložkou na se 4. pádem: léčit se na tuberkulózu, na rakovinu (hovorově též na ledviny). Jde tu o doplnění okolností, a to o zřetelové určení. O jiná okolnostní doplnění jde v uvedené už řadě spojení příslovečných vyjadřujících (obdobně jako u slovesa nezvratného) prostředek, způsob, místo, účel a příčinu léčby: léčit se léky, dietou, koupelemi; léčit se odborně, pravidelně; léčit se na klinice, v lázních; léčit se pro vředovou nemoc; léčit se z traumatu, ze šoku.

Ze všech těchto spojení jde nám o dvě: léčit se na něco a léčit se pro něco. Zaráží nás ta skutečnost, že v běžném spisovném vyjadřování se vyskytuje pravidelně spojení léčit se na něco, kdežto v odborné literatuře čteme zpravidla léčit se pro něco.[3]

Proč tomu tak je? Vazba s předložkou na se 4. pádem je příslovečná zřetelová, jak ukazuje srovnání se slovesem nezvratným: léčit (pacientovi, u pacienta, si) (co) tuberkulózu, léčit se (se zřetelem na co) na tuberkulózu. Vazba s předložkou pro a 4. pádem jak u nezvratného, tak u zvratného slovesa (léčit pro nespavost, léčit se pro nespavost) je také příslovečná, ale vyjadřuje účel, příčinu, pohnutku léčby.[4]

Tento výklad dvou vazeb je jen vyjádřením dvojího nazírání — širokého laického (hledisko postiženého, pacienta) a přesněji vymezeného odborného (hledisko lékaře). Neodborník označuje jen přibližně, zhruba, co ho bolí a na co (se zřetelem na co) se léčí, odborníkovi jde o přesnější vztah. Zdůrazňuje účel, důvod léčení: k čemu, proč se něco děje, proč se pacient léčí. V neodborném vyjadřování jde jen o celkové označení, čeho se činnost týká, což univerzální předložka na jen podtrhuje.

Obecné rozšíření spojení s předložkou na podporuje navíc okruh vazeb slovesa onemocnět a sloves jemu významově blízkých (zachycujících fyzické postižení člověka, jako např. nastydnout na ledviny, ohluchnout na obě uši, kulhat na pravou nohu aj.), u nichž je předložka na zcela vžitá. Slovesa léčit se (tj. překonávat nemoc) a onemocnět (tj. být nemocí postižen) jsou sémanticky příbuzná, a proto se u nich prostupuje i okruh vazeb.

Závěrem můžeme shrnout: Obě vazby (tj. léčit se na něco i léčit se pro něco) jsou správné. Každá vyjadřuje skutečnost z jiného hlediska: první určuje zřetel léčby, její všeobecné zaměření (léčit se na rakovinu), druhá zdůrazňuje příčinu, účel léčby (léčit se pro nespavost).


[1] F. Št. Kott, Česko-německý slovník, Praha 1878, I. díl, s. 886, uvádí u nezvratného slovesa vazbu léčit na zapálení plic.

[2] Srovnej o tom: F. Kopečný, Základy české skladby, Praha 1962, s. 125n.; V. Šmilauer, Novočeská skladba, Praha 1966, s. 41n., 152, 252.

[3] F. Knobloch, J. Knoblochová, Soudní psychiatrie pro právníky a lékaře, 2. vydání, Praha 1965, s. 128, 151; Časopis lékařů českých, 103, 1964, s. 626n., 736n., 739n., 842.

[4] Podobnou neshodu v předložkové vazbě nacházíme i u sloves naznačujících nějaký druh léčby, např. operovat, ozařovat. V odborné literatuře se většinou užívá spojení s předložkou pro, ve spisovném vyjadřování neodborníků předložky na.

Naše řeč, ročník 50 (1967), číslo 4, s. 245-246

Předchozí Libuše Kroupová: Během — v průběhu

Následující Miloslav Sedláček: Pracovat nad novelou?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1