Pasívní soutěžení?

Vl. Kondrová

[Short articles]

(pdf)

-

Pracovníci jednoho z libereckých průmyslových závodů se účastní socialistické soutěže a při hodnocení svého spolupracovníka narazili na jazykové potíže. Chtěli v posudku vyjádřit, že jeho vztah k socialistickému soutěžení je pouze pasívní. Je sice do soutěže zapojen, ale nevyvíjí vlastní iniciativu, tj. z vlastního popudu nedá podnět k socialistickému soutěžení. Přistoupí sice k socialistickému závazku, je-li k tomu spolupracovníky vyzván, ale na jeho výkonu se žádná změna neprojevuje. Posudek o tomto pracovníkovi proto zněl: Soudruh N. se zúčastňuje socialistické soutěže pasívně.

[60]Proti této formulaci se u ostatních pracovníků ozvaly námitky, že nevyjadřuje danou skutečnost správně. I my jsme se nad ní zamyslili. Je vůbec možné spojit příslovce pasívně (od přídavného jména pasívní, tj. mj. ‚takový, který se přímo neúčastní něčeho‘) se slovesem (z)účastnit, (z)účastňovat se?

Sloveso účastnit se má podle akademického „Příručního slovníku jazyka českého“ dva hlavní významy: V prvním vyjadřuje pouhou ‚osobní přítomnost při něčem‘, např. účastnit se otevření výstavy, přivítání, přehlídky, schůze atd. V druhém případě má význam ‚mít podíl, účast na něčem‘, např. účastnit se veřejného života, ilegálního revolučního hnutí, odboje, účastnit se obchodního jednání atd.

Ve dvou dokladech z archívu Ústavu pro jazyk český jsme našli sloveso účastnit se ve spojení s příslovcem činně (aktivně): „Je mnoho cvičení…, kdy se druh při cvičení účastní činně (aktivně)“ (Soustava tělocvičná 1945); „Řešení všech těchto otázek se činně účastníme“ (Průmyslový věstník 1950).

Je-Ii tedy možno se účastnit něčeho „činně, aktivně“, bylo by jistě možno vyjádřit i opak, „účastnit se pasívně“. „Slovník spisovného jazyka českého“ zaznamenává v hesle pasívní i spojení pasívní účast na něčem.

Příčina jistých námitek proti vyjádření Soudruh N. se zúčastňuje socialistické soutěže pasívně není tedy v slovese zúčastňovat se, nýbrž spíše v tom, že význam slova soutěž není ve shodě s výrazem zúčastnit se něčeho pasívně. Je možno např. zúčastnit se pasívně vyučování, tzn. bez zájmu, nesledovat je pozorně atd., ale můžeme se pasívně zúčastnit soutěže? Soutěž je podle „Příručního slovníku“ ‚úsilí o uplatnění, o úspěch před druhými v nějakém konání, … konkurence za účelem získání ceny, odměny ap.‘, tedy činnost vysloveně aktivní. Stejně by tomu bylo, kdybychom řekli, že se někdo pasívně zúčastnil závodů, běhu, zápasu apod. Protože vyjádření je po formální stránce bez závad, je možno snad chápat pasívního účastníka soutěže, závodů atd. jako pouhého diváka, nebo účastníka nežádoucího, který jen překáží apod. V našem případě však o nic takového nešlo; mohli bychom proto říci, že charakteristika vztahu soudruha N. k socialistické soutěži byla nevýstižná, nepřesná. A proto jsme doporučili jinou, vhodnější formulaci: Soudruh N. se (sice) zúčastňuje socialistické soutěže, ale aktivně se v ní neprojevuje, nebo ale neprojevuje vlastní iniciativu.

Naše řeč, volume 48 (1965), issue 1, pp. 59-60

Previous Hana Prouzová: Bloková údržba instalatérů?

Next Josef Hrbáček: Skloňování osobních jmen typu Humphrey