Vaším úkolem je provádět technické výpočty, nebo provádění technických výpočtů?

Miloslava Knappová

[Short articles]

(pdf)

-

Řízení společnosti a jejího hospodářství klade stále větší nároky i na úřední literaturu, tj. na různé zákoníky, vyhlášky, organizační řády, oběžníky, pracovní směrnice a jim podobné tiskoviny. Tato literatura, jejíž rozmanitá obsahová náplň závisí na tom, komu je určena, má i svou charakteristickou frazeologii, svůj slovník, v němž se nejčastěji objevují slova provádět, řídit, vypracovávat, usměrňovat, zajišťovat, dodržovat ap. anebo provádění, řízení… atd. Při stylizaci jednotlivých bodů nebo paragrafů těchto publikací však přicházejí autoři mnohdy do rozpaků. Co je pro tuto literaturu vhodnější? Užívat při výčtu jednotlivých úkolů podstatných jmen slovesných a psát např.: Vaším úkolem je provádění technických výpočtů, vypracovávání návrhů na nové normy, zajišťování přípravných prací atd.? Nebo je vhodnější použít infinitivů a napsat: Vaším úkolem je provádět technické výpočty, vypracovávat návrhy na nové normy, zajišťovat přípravné práce?

Vodítkem pro řešení bude celkový charakter textu. Ten totiž mívá obvykle dvě základní podoby. Buď je to souvislý text s dvojčlennými větami, jak jsme viděli ve výše uvedených příkladech, nebo se v textu objevuje pouhý výčet spojení pojmenovávacího charakteru. Jeho jednotlivé body jsou zpravidla označovány: 1., 2., a), b) a podobně. Jde-li o souvislý text s dvojčlennými větami, je na místě užívat infinitivních vazeb, na které se bohužel často a neprávem zapomíná. Jsou náležité např. ve větě: Banka je zmocněna uzavírat dohody, provádět jakékoliv operace v mezích své pravomoci, žalovat a zodpovídat se před soudem v arbitráži a vydávat směrnice a předpisy o věcech patřících do její pravomoci. Nebo: Konstrukční vývoj má provádět technické výpočty pro no[187]vé výrobky, kontrolovat dimenze a funkce výrobků při změně materiálu a jiných změnách a vypracovávat návrhy na nové státní normy v oboru konstrukce. Infinitivní vazby jsou ve větném textu shodné i tehdy, jestliže za úvodní větnou formulí je dvojtečka a jednotlivé úkoly jsou označeny číslicemi nebo písmeny; v praxi se tento případ vyskytuje velice často. Např.:

Banka je zmocněna:

1. uzavírat dohody,

2. provádět jakékoliv operace atd.

Jsou-li v nevětném textu pouhé výčty, které mají pojmenovávací charakter, teprve tehdy v nich užíváme základní formy pojmenování, tedy podstatných jmen slovesných; ta jsou v jazykových základech výčtových konstrukcí. Např.:

Úkoly výroby prototypů:

1. zajišťování přípravných prací,

2. dodržování technologické kázně,

3. kontrola technických postupů.

Nebo:

Povinnosti banky:

a) provádění mnohostranných zúčtování,

b) úvěrování obchodních operací,

c) získávání volných prostředků atd.

V podobných výčtech však autoři musí dát pozor na to, aby nedošlo k zbytečnému hromadění podstatných jmen vedle sebe; např. zajišťování dodržování plnění plánu apod. Obvykle lze vystačit jen s jedním ze slovesných jmen a ostatní upravit do slovesné podoby: zajistit, aby bylo dodržováno plnění plánu.

Na závěr bychom chtěli poznamenat, že typ naším úkolem je zajišťování přípravných prací, dodržování technologické kázně… (tj. užití podstatných jmen slovesných v souvislých textech s dvojčlennými větami) nelze sice zamítat, je jenom třeba jej co nejvíce omezovat. Ovšem na druhé straně není nemožné užívat infinitivů i u druhého typu, tj. u typu s podst. jménem (úkoly: …, povinnosti: …), zejména doplní-li se určitě sloveso; tedy: úkoly … jsou: 1. zajišťovat…, 2. dodržovat… Zde nám šlo jen o základní diferenciaci obou typů.

Naše řeč, volume 47 (1964), issue 3, pp. 186-187

Previous Emanuel Michálek: Cenina

Next Zdeňka Sochová: Bude to dovést, bude se toho účastnit