O jazyce našich časopisů

Miloslava Knappová

[Short articles]

(pdf)

-

K dnešní poznámce o jazyce našich časopisů a novin jsme si vybrali čtrnáctideník Věda a technika mládeži, který vydává ÚV ČSM v nakladatelství Mladá fronta. Tento časopis si vytkl za cíl získávat a prohlubovat zájem naší mládeže o polytechnické otázky, a především ji v tomto směru vhodně vést [55]a vychovávat. O tom, že se to časopisu daří, svědčí jeho velká obliba a ohlas, a to nejen mezi mládeží, ale i mezi dospělými. V časopise najdeme články populárně naučné, reportáže nebo drobné zprávy ze světa techniky, vývoje výroby a nových metod výzkumu, medailóny slavných vynálezců, praktické návody pro polytechnickou práci jednotlivců i kroužků, rubriku „Přípravka budoucích objevitelů“, vedle toho i rozhovory o práci a o problémech mládeže, drobné soutěžní úlohy, román na pokračování, fejetony. Je to tedy časopis obsahově pestrý a přitažlivý. Proto není bez významu ani jeho úroveň jazyková; právě na některé její nedostatky bychom chtěli redaktory tohoto časopisu upozornit. Podrobněji jsme se z jazykového hlediska zabývali 10. a 14. číslem z května a července r. 1963.

Poměrně dobrou jazykovou úroveň mají populárně naučné články, u nichž je uveden autor. K jejich chvále lze říci, že se povětšině vyhýbají nadměrné terminologické odbornosti i těžkopádnému vyjadřování jmennému. Setkali jsme se jen ojediněle s řetězem podstatných jmen, a to v č. 10 na s. 328: „Elektronové mikroskopy využívají soustředění paprsků elektronů magnetické čočky,“ (Lépe: „… využívají paprsků elektronů, které soustředuje magnetická čočka.“) Rovněž nevhodné kladení některých rozvitých shodných přívlastků před podstatné jméno jsme našli jen jednou, a to v příloze k č. 10 (obsahuje kurs pálkované, po jazykové stránce velmi slabý): „… váha těla spočívá na vpřed vysunuté noze…“; umístění takovéhoto shodného přívlastku je vhodnější za jménem: „… váha těla spočívá na noze vysunuté vpřed…“

Nápadnější a četnější než nesprávnosti mluvnické jsou různé nedostatky stylistické. Patří k nim např. málo pečlivá stavba souvětí, která znesnadňuje rychlé porozumění textu. Kupř. ve zprávě o žákovské praxi v 444. moskevské škole (č. 14, s. 474):

„Ale také z příliš mnoha škol nevyšlo tolik zkušených, kvalifikovaných absolventů, programátorů počítacích strojů, na které již s otevřenýma rukama čekají závody a výzkumné ústavy, jako ze 444. školy.“

Souvětí je třeba upravit tak, aby bylo přehledné a srozumitelné i na jedno přečtení:

„444. škola patří k jedněm z mála, z nichž vyšlo mnoho zkušených, kvalifikovaných absolventů…“

Nepřehlednost a obtížnější srozumitelnost vět bývá zaviňována i nesprávným aktuálním členěním větným. Např. v návodu na s. 353 (č. 10) čteme: „Nasuňte pružinu na závěs pohonu před sestavením podpěry…“ (Místo: „Před sestavením podpěry nasuňte…“.) Obdobná chyba je i v příloze k č. 10: „Aby skutečně dopadl míč poblíž mety, je nutno pálku jen nastavit a nechat míč od pálky odrazit do hřiště.“ I zde bylo porušeno aktuální členění věty, a to nevhodným postavením substantivního podmětu míč; jeho místo je před slovesným přísudkem; nikoli tedy: … aby skutečně dopadl míč…, ale: … aby míč skutečně dopadl…

V časopise jsme se setkali i s několika velice primitivními stylizačními nedostatky, a to s nepravými větnými dvojicemi, které by se daly snadno odstranit doplněním čárky nebo vhodného slova. Našli jsme je v redakčním článku „Léto volá“ (č. 14, s. 472), informujícím o různých druzích člunů a stanů, které jsou na trhu. Stojí tam doslovně (a obveseluje čtenáře): „Blaník — pro mládež s podlážkou z pogumovaného textilu“ (Místo: pro mládež, s podlážkou), „Jiskra — lehký stan pro dvě osoby a pro pěší turistiku“) Místo: „… pro dvě osoby, vhodný pro pěší turistiku“), „Pamír [56]— pro horskou turistiku včetně konstrukce“? — asi stan s konstrukcí).

Doklady stylistické neobratnosti rozhojňuje i jednotvárné opakování téhož slova nebo slovního základu. Není dobrou vizitkou redakční práce, jestliže se na dvaceti řádcích (č. 14, s. 494) šestkrát opakuje slovo názor („My si však myslíme, že byste svůj názor měli napsat… Z takovéto výměny názorů by pak měl vzniknout konečný názor…“), nebo se objeví věta: „… aby se družstvo zamyslelo a … něco … vymyslelo“ (č. 14, s. 474). Při redakční úpravě by se při troše snahy jistě našly výrazy obdobné, stejně výstižné.

Stylovou rovinu občas porušují i nedostatky lexikální, především nevhodné užití slov stylově omezených nebo méně běžných, řídkých (betonové vysprávky, do vytracena — č. 14, s. 497), zastaralých „jednotka sestává z psacího zařízení“ — č. 14, s. 473), zbytečných rusismů (praktika ve významu ‚praxe‘ — č. 14, s. 479), nebo výrazů lidových (příslovce fortelně — č. 10, s. 353). Takovéhoto nefunkčního míšení výrazů z různých stylových vrstev by se autoři měli pokud možno vyvarovat.

K dobré úrovni časopisu náleží, aby byl bez chyb i po stránce pravopisné a mluvnické (tvaroslovné a vazebné). V pravopise jsme se setkali jen s drobnějšími nedostatky; slovo autokemping — č. 14, s. 471 — bychom doporučovali psát buď počeštěně autokempink, nebo původním pravopisem autocamping.[1] — Ve větší míře se objevují nedostatky v interpunkci. (Upozorňovali jsme již na to, že nedostatečná interpunkce, jaká byla např. v článku o různých typech stanů, může být příčinou několika možností vykládat totéž sdělení.) Jsou to často chyby základní, v nesporných případech, a lze je těžko omlouvat opominutím. Tak např. nebyla oddělena vsuvka v příspěvku čtenáře v č. 10 (s. 353): „Nemilým zpožděním při obouvání (,) hlavně sportovních bot (,) jsou otřepané tkaničky…“, bylo opominuto oddělení několikanásobného příslovečného určení v příloze k č. 10: „Uvolněné se postaví (tj. pálkař) levým bokem k nadhazovači (,) čelem k domácí metě.“ Mnohdy chybí čárka před spojkou nebo ve vylučovacím významu. Uveďme jeden příklad za mnohé: „… jakou zastává funkci v organizaci ČSM (,) nebo jak je schopný jinde…“ Chybné je i oddělování neshodných přívlastků těsných od jména, ke kterému náleží, jak je tomu např. ve větě (č. 10, s. 335): „… na stálém zlepšování a rozvoji ‚zbraní‘ (,) sloužících vědě (,) pracuje celá armáda dělníků a techniků…“

V tvarosloví se objevují chyby jen občas: chybný tvar 3. osoby množ. čísla na s. 358 (č. 10): „… železárny poskytují a vytváří“ (spisovně: vytvářejí), chybný rozkazovací způsob na s. 337 (č. 10): „… pak se přihlaš… (spisovně: přihlas).

Rovněž u různých spojení jsme nalezli nedostatky. Překvapila nás např. věta: „Měření jsme provedli nočním pozorováním na Polárku“ (č. 14, s. 482). Na podstatném jméně slovesném pozorování je závislé jméno v 2. pádě. Provádíme pozorování oblohy, pozorování východu slunce, proto také pozorování Polárky, nikoli „pozorování na Polárku“. Mohli bychom ovšem zaměřit pozorování na něco (4. pád), v tom případě by ovšem muselo být „pozorování zaměřené na Polárku“. — Zarazilo nás i neobvyklé užití předložky po, a to ve spojení dopravní prostředek po vodě (č. 10, s. 329). Bližší, kvalitativní rozlišení podstatného jména prostředek bývá pouze adjektivní. Známe silniční, vodní nebo letecké dopravní prostředky, anebo potom [57]prostředky dopravující po suchu a po vodě (kde po vodě je příslovečné určení rozvíjející sloveso). Vyjádření prostředek po vodě je však naprosto nevhodné. — Někdy chybí předložka tam, kde by se měla před druhým členem několikanásobného výrazu opakovat: „Podlahové krytiny se mají klást jenom na rovný podklad, popř. (na) xylolit“ (č. 14, s. 497).

Z oblasti skladby upozorníme jen na dvě drobnosti, avšak nikoli nevýznamné. Rozhodneme-li se užít dvojitého spojovacího výrazu, je naprosto nutné, aby se ve větě objevil výraz celý, ne jen jedna ze spojek, jako se to stalo ve větě (č. 14, s. 476) „Valentina se musela připravovat jednak po stránce teoretické, a musela projít zkouškami tělesné zdatnosti…“ Správně: „… jednak se musela připravovat po stránce teoretické, jednak musela projít zkouškami…“ — Pozornost musíme věnovat i tomu, aby se v časopise neobjevovaly chyby ve shodě (č. 10 i 14, s. 2): „… účastní se některého zájezdu, pořádaných (správně: pořádaného) do spřátelených zemí…“ (anebo by mohlo být: … některého ze zájezdů pořádaných…).

Naše připomínky k jazykové úrovni časopisů „Věda a technika mládeži“ nám ukázaly, že v něm na některých místech nedostatky jsou. Větší jazyková péče musí být věnována zejména drobnějším zprávám a návodům technickým, reportážím a informativním článkům redakčním, vznikajícím zřejmě mnohdy narychlo; u nich by se jazyková úroveň měla vyrovnat aspoň obsáhlejším článkům autorským. Větší jazyková péče by časopisu pomohla zajistit ještě větší úspěchy v získávání mládeže pro polytechnické vzdělání, protože vede k srozumitelnosti a jasnosti vyjádření. Časopis takového významu, jako je „Věda a technika mládeži“, si tuto zvýšenou jazykovou péči jistě plně zaslouží.

---

[1] Srov. Fr. Váhala: Autokempink a trempink, Naše řeč 46, 1963, s. 105.

Naše řeč, volume 47 (1964), issue 1, pp. 54-57

Previous Vladimír Mejstřík: Z 22. sešitu Slovníku spisovného jazyka českého

Next Marie Těšitelová: K jazyku funkcionářských oběžníků