Dopad

V. Kondrová

[Short articles]

(pdf)

-

Schůzové vyjadřování jsme v našem časopise posuzovali již několikrát, ale zdá se, že nám bude poskytovat látku k zamyšlení ještě často.

Jednou ze zajímavostí nedávné doby je dopad. Již v r. 1961 upozornil na toto nové slangové slovo Jazykový koutek Literárních novin, přesto se však k němu vracíme, neboť se s ním setkáváme stále častěji.

Podstatné jméno dopad jsme až do nedávné doby znali pouze ve významu skutečného dopadnutí nebo dopadání na nějaké místo. Mohlo jít popř. i o úder s dopadnutím spojený, nebo — v jazyce sportovců — též o konečnou fázi hodu či skoku, nebo o místo dopadnutí. Správná a spisovná jsou spojení měkký, popř. tvrdý dopad při skoku na lyžích. O dopadu mluvíme též u střely, rakety; ve fyzice se učíme o „úhlu dopadu“. Slovník spisovného jazyka českého uvádí i přenesené vyjádření „dopad trestající spravedlnosti“, protože — byť obrazně — o nějaké „dopadání“ trestající ruky přece jen jde. V pracovní mluvě rozhlasových pracovníků se běžně mluví o „dopadu vysílání na posluchače“, popř. slovesně o nutnosti zkoumat, jak „dopadá vysílání na posluchače“. Podkladem je asi představa jakéhosi konkrétního dopadání zvuku na sluch posluchačů. Od tohoto dopadu, tj. dopadání, je však vzdálen význam slova dopad, který máme na mysli v těchto řádcích. Nedávno jsme četli „o dopadu literárního díla na utváření nové společenské skutečnosti“, řečník mluví o tom, jaký „dopad na průmyslovou výrobu budou mít nedostatky v energetice“, jiný řečník uvažuje, jaký „dopad na strojírenství bude mít nesplnění plánu výroby oceli“. [269]Místo prostého konstatování, že ta nebo jiná okolnost nebo opatření budou mít určitý účinek, vliv, dosah, oblíbili si nyní mnozí mluvčí z řad ekonomů, plánovatelů apod. obrat, že věc bude nebo nebude mít dopad. A právě o tento dopad ve smyslu ‚účinek, působení, popř. vliv‘ nám jde.

Slovo dopad v tomto významu řadí se dnes k jiným, neobyčejně oblíbeným dějovým jménům tvořeným bez přípony, jako jsou např. skluz, postih, převis a jiná. Bezprostředním modelem pro dopad bylo bezpochyby slovo dosah. Kdežto však u slova dosah se již dávno v jazyce ustálil význam přenesený, tj. ‚důležitost‘, u slova dopad tomu tak není. Pro vytvoření takového nového významu nenalézáme totiž oporu v odpovídajících slovesech. Slovesa dopadnout, dopadat znamenají kromě jiného též ‚mít nějaký výsledek, pochodit, pořídit nějak‘. Dobře či špatně může dopadnout zkouška, eventuálně může u zkoušky dobře či špatně dopadnout kandidát, ale nikdy neznamená sloveso dopadnout totéž co ‚mít vliv, účinek‘, jak bychom museli předpokládat pro nový význam slova dopad. Jak si tedy máme vysvětlit nově vzniklý posun významu? Nejde tu patrně o nic jiného než o trochu přehnanou snahu po vyjadřování citově zabarveném, expresívním. V odborném vyjadřování neexpresívním, citově nezabarveném, je však podle našeho názoru zbytečně nepřesné a matoucí, mluví-li se o dopadu nějakého opatření. Ve spisovném projevu proto raději užijeme obecně srozumitelných vyjádření jiných, např. že věc bude mít určitý vliv, dosah nebo účinek.

Naše řeč, volume 46 (1963), issue 5, pp. 268-269

Previous Vladimír Mejstřík: Z 21. sešitu Slovníku spisovného jazyka českého

Next Hana Prouzová: Přijmeme stavebního dozora?