Souběh

Antonín Tejnor

[Short articles]

(pdf)

-

Na oknech pražských tramvají se objevil nový propagační leták n. p. Obuv. Oznamuje se v něm, že malá čísla střevíčků exportních souběhů je možno obdržet v partiových prodejnách obuvi. Většině čtenářů tohoto letáku však není jasný význam sousloví exportní souběh.

V Příručním slovníku jazyka českého je vyložen význam slova souběh jako ‚seskupení, nahromadění, souběžné, rovnoběžné umístění‘ (např. souběh hvězd), ale také se tu ukazuje, že souběh je odborný název právní, že nahrazuje latinský termín konkurence (souběh trestných činů), a konečně, že se někteří autoři pokoušeli užívat slova souběh místo latinského konkurs (souběh na zhotovení návrhu pro památník). V tomto posledním významu se slova souběh dnes už téměř neužívá. V technickém názvosloví se však slovo souběh vyskytuje dost často. V elektrotechnice se hovoří o souběhu vedení nebo o souběhu reléových kontaktů, při výrobě kabelů se mluví o souběhu izolačního papíru nebo pancéřovacího plechu na vodiči, v polygrafickém názvosloví označuje termín souběh ‚doplňkový rozměr vyráběný zároveň s požadovaným formátem, aby se hospodárně využilo papírenského stroje‘.[1]

Dějového podstatného jména bylo užito v metonymickém přenesení pro označení výsledku děje (podobně jako u termínů sběr, odpad, výbrus). Stejným způsobem se postupovalo i při tvoření názvu exportní souběh.

Když se u nás chystá série výrobků pro zahraniční trh, vyrábí se zpravidla větší počet kusů, než si zahraniční zákazník objednal. Toto opatření je diktováno zpravidla technickými důvody, hlavně snahou o maximální využití výrobní kapacity strojů. Dochází tedy k souběžné výrobě zboží pro původního objednavatele i pro jiná odbytiště na zahraničním i domácím trhu. Výrobkům, které byly zhotoveny při této souběžné výrobě, začalo se v našem obchodním názvosloví říkat výrobní souběh nebo jen souběh. A že jde o výrobky zhotovované současně s exportní zakázkou, je vyjádřeno přívlastkem exportní. Při pojmenování nového pojmu byl jazykově vyjádřen jen znak souběžnosti. Proto je nové pojmenování průzračné jen pro odborníky dokonale seznámené s naší výrobní a obchodní praxí. Znají bližší okolnosti a správně spojují název exportní souběh s názvem souběžná výroba.

V jiné situaci je však nezasvěcený čtenář propagačního letáku. Ze znění názvu exportní souběh nedovede odhadnout, o jaký druh zboží vlastně jde, a vzhledem k tomu, že leták uvádí možnost nákupu tohoto [164]zboží v partiových prodejnách, může usoudit, že jde o zboží kazové, vyřazené z normálního prodeje.

V obchodním vyjadřování, a zvláště v reklamních prospektech se s novými, neobvyklými slovy setkáváme často. Autoři se snaží vyhnout takovým pojmenováním, která by v kupujících mohla vzbudit nepříjemnou představu. Proto čteme nad obchody s použitým nebo kazovým zbožím nápis Partiová prodejna, a ne Vetešnictví, proto se objevily snahy mluvit o druhé volbě, a ne o druhé jakosti, o výběhovém zboží místo o výprodejním zboží.[2]

I když je tato snaha pochopitelná, nemá vést ke snižování obecné srozumitelnosti tím, že se při pojmenování vychází z vedlejších, nepodstatných znaků pojmenovávané věci, nebo že se dokonce vytvoří takový název, který vzbuzuje klamnou představu. Takové nebezpečí ovšem hrozí i tehdy, užije-li se termínu, jehož význam je znám jen úzké vrstvě odborníků, v takové souvislosti, která mylný výklad významu připouští. V uvedeném letáčku by tedy rozhodně lépe působilo, kdyby se autor termínu souběh raději vyhnul a nabídl kupujícím jen exportní střevíčky.

---

[1] ČSN 88 0124 Polygrafické názvosloví. Tiskové papíry. Praha 1956.

[2] Srov. K. Sochor, Nová odborná slova z denní praxe, Naše řeč 36, 1953, s. 63.

Naše řeč, volume 46 (1963), issue 3, pp. 163-164

Previous Hana Prouzová: O jazyce novin

Next Hana Prouzová: Obslužný — zotavný