Autokempink a trempink

František Váhala

[Short articles]

(pdf)

-

Mnohému z čtenářů se vybaví význam těchto slov lépe, napíšeme-li je původním anglickým pravopisem: autocamping a tramping. Přitom ovšem význam slova tramping není třeba blíže vysvětlovat, připomeneme-li jeho základ — slovo tramp.

Autokempink je ovšem věc u nás nová, z doby zcela nedávné; je to sportovní táboření pod širým nebem (tj. kempink), jemuž se mohou věnovat hlavně motoristé, neboť motorové vozidlo jim umožňuje pohodlně si vyhledat nejkrásnější místo k táboření. Této nové zálibě začal sloužit např. i Svazarm, různé instituce i místní národní výbory a budují pro tento nový druh táboření zvláštní místa vybavená vším, co je pro to potřeba: vodou, elektrickým osvětlením, zdravotním zařízením, stany, opravnou aut atd. A proto je nutné takový tábor nebo tábořiště pojmenovat. Říká se mu zpravidla autokempinkový tábor. Je to však pojmenování správné?

[106]Slovo autokempink, právě tak jako třeba slovo trénink, je pro nás podstatné jméno s významem dějovým, znamená tedy vlastně ‚automobilové táboření‘. Jeho základem je anglické camp ‚tábořit‘, které jako podstatné jméno znamená ‚tábor‘. Naše sportovní tábořiště bychom tedy měli správně jmenovat autokemp a táboření autokempink. Přesto se však tábořišti říká autokempinkový tábor.

Pro toho, kdo umí anglicky, je to výraz překvapující, ovšem pro toho, kdo anglicky neumí, je autokempink pojmenování značkové, s nímž můžeme zacházet jako se slovem českým a od něhož můžeme tvořit pojmenování další, tedy i autokempinkový tábor. Je to něco podobného, jako když ke slovu rekordman tvoříme ženský protějšek rekordmanka (kdy tedy vlastně k anglickému označení sportovce, který překonal rekord, přidáváme ženskou přechylovací příponu) a nepřebíráme anglické recordwoman, tzn. žena vytvářející rekordy.

Nejlépe by ovšem bylo, kdybychom pro nové pojmy měli vhodná pojmenování česká. Možná že se časem najdou.

Avšak za předpokladu, že budeme i nadále užívat názvů přejatých, je třeba stanovit, jak je budeme psát. Ani Pravidla českého pravopisu, ani Slovník spisovného jazyka českého je dosud neuvádějí. Najdeme v nich jenom slovo camping psáno původním pravopisem. Slovník spisovného jazyka českého má kromě toho pod heslem kemping odkaz na anglické psaní pod písmenem c. Proč? V době přípravy rukopisu Pravidel i Slovníku (téměř před 10 lety) se totiž užívalo slov kempink a autokempink jen zcela ojediněle; tehdy nikdo netušil, že se autokempink tak rozšíří. Proto bylo tenkrát slovo camping chápáno jako citátové a psáno původním pravopisem anglickým. Dnes ovšem, když už se stalo slovem téměř běžným, měli bychom je psát též po česku, tj. tak, jak je vyslovujeme a jak už je píšeme i v této stati. To znamená, že v jazykových příručkách by bylo uvedeno jako takzvaná dubleta, tj. jak v psaní původním, tak i v novém počeštěném, tedy camping i kempink.

Zbývá nám ještě rozhodnout, jak psát slovo druhé, počeštěné trempink, nebo trampink, popř. tramping? V Pravidlech českého pravopisu najdeme jenom slovo tramp (vysloveno tak, jak se píše); tramping není uveden proto, že označovaný jev vlastně v době přípravy Pravidel u nás v podstatě neexistoval. Ale jak nám píše redakce časopisu Turista, onen jev opět ožívá (bylo by si ovsem přát, aby neupadal do oněch výstředních forem, v nichž se někdy v minulosti vyžíval). Tím se ovšem dostává do našeho dnešního slovníku i pojmenování pro něj: tramping, a je třeba rozhodnout i o jeho psaní a výslovnosti. — Přitom nutno vyjít z podoby slova tramp uvedené v Pravidlech. Její výslovnost [tramp] vede i k výslovnosti [trampink]. [107]Ovšem psaná podoba tramp nevylučuje ani výslovnost [tremp] (srov. např. i kolísání výslovnosti odborného názvu slang, tj. [slang i sleng]), a tedy pak i výslovnost [trempink]. Ve shodě s dubletní výslovností psaného tramp bude nutno připustit i psaní tremp. A stejně tak budeme mít dvojí psaní i u slova odvozeného; ale poněvadž u slov tohoto typu Pravidla většinou uvádějí vedle počeštěné podoby na -ink též původní anglickou na -ing, nutno dodržet tuto praxi i zde (abychom neměli dokonce tři způsoby psaní). Připouštíme tedy u těchto slov dvojí výslovnost a ve shodě s ní i dvojí způsob psaní: tramp i tremp, tramping i trempink.

Naše řeč, volume 46 (1963), issue 2, pp. 105-107

Previous Miloslava Knappová: K jazykové stránce některých kuchařských příruček a návodů

Next František Svěrák: K původu slova fakan, fagan