O jazyce časopisů a novin

František Váhala

[Short articles]

(pdf)

-

K dnešní poznámce o jazyce našich časopisů jsme si vybrali časopis Svět techniky, který vychází v nakladatelství ROH Práce. Zaujal nás proto, že má podtitul „populárně technický měsíčník“. Byli jsme tedy zvědavi na úroveň popularizujícího stylu v oblasti techniky. Tento typ stylu má totiž svou vlastní problematiku: Má podávat odbornou látku takovým [114]způsobem, aby jí čtenář porozuměl bez hlubších odborných znalostí. Na jedné straně není možno ubírat poučení na odbornosti, ale na druhé straně je nutno volit pro jeho podání takové výrazové prostředky, které by pochopení věci nejen neztěžovaly, nýbrž naopak co největší měrou usnadňovaly. Jinými slovy: ve výběru výrazových prostředků je nutno podržet z odborného výraziva tolik, kolik je nezbytně třeba pro pojmenování odborných skutečností (to se bude týkat především terminologie), ale ve stavbě větné se opět do té míry oprostit od podání výrazně odborného, abychom čtenáři umožnili ve volnějším a zjednodušeném podání snadněji pochopit sdělované skutečnosti. Tyto požadavky přinášejí s sebou řadu úskalí a je jistě obtížné všem se vyhnout.

To potvrzuje i jazyková a slohová stránka časopisu Svět techniky.[1] Z každého čísla je patrno, že redakce má všechny tyto požadavky stylu na zřeteli, ale že přes všechnu péči se jí někdy nepodaří všem vyhovět. Zdá se, že autoři článků mají tendenci psát příliš odborně a že populární ráz se snaží článkům dodat právě jen redaktoři časopisu. Na mnohých článcích je tento zápas redakce s autory až příliš patrný.

Nejzdařilejší jsou v každém čísle tzv. aktuality: krátké články v podobě vysvětlivek k obrázkům. Zde je odborných názvů právě jen tolik, kolik je třeba k věcnému popisu novinky. Článkům, které následují po aktualitách, je už možno po této stránce ledacos vytknout; souborně především to, že užívají bez bližšího vysvětlení odborných názvů, jimž neodborník sotva může porozumět. Např.: Proto musely být voleny progresívní prvky techniky i technologie a parametry musí odpovídat světové úrovni techniky (462); staví (!) se nebo projektují hydromechanické podniky (466); na první chirurgické klinice se uchovaly nástroje akologického kabinetu (500); aby se zabránilo hypoxii, vznikající při nedostatku kyslíku … (497); … toto uspořádání (na lodi) se vyznačuje volným kokpitem … (489); je to upravený šlírový optický systém (477); havarijní záloha, havarijní účely … (465n.) atd. K těmto výlučně odborným názvům přejatým pak přistupují některé názvy slangové, jako gazifikace, autojeřáb, obytné jednotky apod., takže výsledný obraz časopisu po této stránce je dosti pestrý. Na druhé straně je však nutno s povděkem říci, že mnohé výrazy dává redakce do uvozovek, aby čtenáře upozornila na jejich stylistickou charakteristiku, např. … deformace tímto způsobem „zamrznou“ a zůstanou na filmu (477), film může být „vymazán“ a použit znovu (476n.), volant s „utopeným“ hřídelem (473), bez[115]pečné „přistání“ i při nárazu v rychlosti 100 km/h (470) atd. Tato jistě správná praxe měla by však být důslednější.

Pokud jde o výběr prostředků skladebních (syntaktických), můžeme být s úrovní časopisu spokojeni. Obecně tu převládají (rozvité) věty jednoduché, s nimiž se střídají nepříliš složitá souvětí, hlavně podřadná. Doklady toho jistě není třeba uvádět. Je samozřejmé, že tu proniká i sklon k vyjadřování jmennému. Někdy bychom však přece jen raději četli stylizace jiné, slovesné. Např. ve větě Dnes má beton nesporně vlastnosti nezůstávající za vlastnostmi nejodolnějšího kamene (471) zhuštěnou vazbu se zpřídavnělým přechodníkem nahradíme volnější vedlejší větou s určitým slovesem: Dnes má již beton vlastnosti, které v ničem nezůstávají za vlastnostmi … kamene. Je ovšem možné i znění: Vlastnosti dnešního betonu v ničem nezůstávají za vlastnostmi … kamene, i stylizace jiné. — Anebo ve větě Vrstevnice v těchto místech dávají předpoklad po určitých dosypech a odhozech vybudovat poměrně dlouhou základnu, naprosto vodorovnou (482) nám vadí předložkový výraz s dějovými jmény odhoz, dosyp; lepší je volnější vyjádření slovesné: jakmile terén vyrovnáme (nebo srovnáme) odkopáním a nasypáním půdy apod. — K těmto způsobům vyjadřování přistupuje někdy ještě i záliba v těžkopádném, přetíženém, zbytečně odbornickém vyjádření o skutečnosti celkem prosté, např.: Dalším úkolem této přehrady bude ovládnout řeku, která není zatím povodňově ani v horním, ani ve spodním toku ovladatelná (466); lépe by bylo: … jejíž povodně ani v horním, ani v dolním (sic!) toku se dosud nepodařilo ovládnout, nebo … jejímž povodním se nepodařilo zabránit apod.

V mnoha článcích nemůžeme být spokojeni s přemírou tvarů trpného rodu opisného. Např. v 49řádkovém článečku „Vločkový mrak do praxe“ je 12 slovesných tvarů v trpném rodě a 13 v rodě činném. Přitom některé věty přímo volají po změně vyjádření (aspoň trpným rodem zvratným), např. … od prvého čtvrtletí jsou už dodávány investorům (lépe: už se dodávají …). To platí ještě více o větě Jakmile bylo třeba připojit k obrazu zvuk, bylo sáhnuto po prostředcích nejprve elektrochemických a později fyzikálních (476), spr. … sáhlo se …, sáhli …

K dobré úrovni časopisu však ještě náleží, aby byl bez chyb i po stránce pravopisné, tvaroslovné a vazebné. V těchto oblastech má časopis přece jen některé nedostatky — někdy i pod vlivem jazyků jiných, např. ruštiny. Tak kupř. místo Novo-Kramatorský strojírenský závod budeme správně psát Novokramatorský …, místo vodní elektrárny Ugličská a Rybinská správně vodní elektrárny [116]ugličská a rybinská, místo řezání Myropakem (= značka jistého druhu skla) správně řezání myropakem; správné je vědeckovýzkumný ústav, nikoli vědecko-výzkumný …; zatížení závažím 25 kg z výše 2 m, nikoli s výše …

Po stránce tvaroslovné je úroveň časopisu dobrá. Můžeme upozornit jen na ojedinělé nedostatky, např. za vlády čínského císaře Kublai místo Kublaje (492), vyobrazení z díla Macchine od Giovanni Branca místo … od Giovanniho Branka (500), tím se loď dostane lehce ze zamrznuté oblasti místo … zamrzlé (496), staví se podniky místo stavějí (466).

Nemůžeme být spokojeni s různými vazbami a spojeními. Překvapí nás jistě spojení S plynem v domácnosti topíme již skoro celé století (460). Je to vyjádření nespisovné, nářeční (místo spisovného Plynem topíme …). — Ve větě Má velký dosah na rozvoj životní úrovně lidu (460) jde o zkřížení vazeb mít velký vliv na … a mít dosah pro … — Podobně je tomu i ve větě Uvažme jen, že jde o průmyslový kolos, který má platnost do daleké budocnosti (462), vhodněji: … význam, cenu apod. pro dalekou budoucnost. — Nebo pod nadpisem „Mapa století“ je věta: Nad jejím sestavením pracovaly skupiny vědců … (471); zde jde o rusismus, mechanické přejetí z ruštiny. V češtině tu máme dokonce dvě vazby: pracovat na něčem a dnes už knižní pracovat o něčem, tedy Na jejím sestavení pracovaly … nebo O jejím sestavení pracovaly …

Jak se ukazuje na rozborech všech časopisů a novin, je právě ve vazbách největší nejistota a kolísání. Vyvěrá nepochybně z nutnosti najít vhodné vazby hlavně pro podstatná a přídavná jména, jichž se dříve užívalo bez bližší vazebné specifikace. Ale na druhé straně je toto křížení svědectvím nedostatečné péče stylizační, svědectvím toho, že se užívá určitých spojení jako formálních klišé bez zřetele k jejich vlastnímu plnému významu. Je proto tím důležitější nerozkolísávat už ustálené vazby nevhodným křížením nebo směšováním s vazbami jinými a u nových jmen najít vždy správnou analogii. Při větší péči o jazykovou stránku našich projevů se nám to jistě podaří.

---

[1] Prohlédli jsme několik čísel, ale příklady budeme uvádět jenom z čísla 8 ročníku 1961; číslice za příklady znamenají stránku.

Naše řeč, volume 45 (1962), issue 3-4, pp. 113-116

Previous Z. Hrušková, Jan Sedláček, Alena Šimonková: Z knih, časopisů a novin

Next Kch (= Jaroslav Kuchař): Jednoslužný provoz