Miloš Helcl
[Short articles]
-
Někteří z našich čtenářů si nejsou jisti, jak má správně znít rčení uvedené v nadpise. Má být podstatné jméno po příslovci jako v druhém pádě, nebo v pádě čtvrtém?
V tomto případě nejde pouze o dotaz na ustálenou podobu rčení ani o nejistotu, nejde-li o nějakou závislost určitého pádu na srovnávacím příslovci jako. Příčinou kolísání tu je sloveso potřebovat, protože u něho je i ve spisovném jazyce možná a správná obojí vazba, tj. s 2. stejně jako se 4. pádem. Přesvědčíme se o tom snadno nahlédnutím do akademického Příručního slovníku. Připojený údaj o vazbě (koho, čeho; koho, co) dokládá totiž přesvědčivě vazbu příkladů, z nichž vybíráme spojení s týmž podstatným jménem: Páni potřebovali peněz (z Třebízského), a Potřebuješ-li peníze, já ti půjčím (ze Šmilovského).
[309]Při užití 2. pádu nabývá vyjádření rázu knižnějšího, ba i poněkud zastaralého, vyskytuje se řidčeji než vazba se 4. pádem, a toto slohové zabarvení má pak i celé rčení; v mluvené řeči jistě řekneme jen Už to nepotřebuješ? Ještě potřebuješ to kladivo?
Na tom, kterého pádu užijeme po slovese potřebovat, závisí i pád podstatného jména, ke kterému se příslovcem jako něco přirovnává. Nejen v tomto rčení, ale i v jiných případech shoduje se totiž pád jména, ke kterému se přirovnává, s pádem jména, které se přirovnává; dobře to vidíme na těchto příkladech: jistě by se každému vedlo jako jemu, bál se ho jako ohně, vážil si vás jako matky. Je tomu tak proto, že i v části po příslovci jako závisí jméno, ke kterému se přirovnává, na témž slovese, že však toto sloveso před ním již neopakujeme; jde tu tedy o tzv. elipsu, výpustku.
Při plném, neeliptickém vyjádření bychom tedy řekli potřebuje peněz, jako potřebuje soli; jistě by se každému vedlo tak, jako se vedlo jemu; bál se ho, jako se bojíme ohně; vážil si vás, jako si vážil matky. Je proto nutno říci a napsat jako soli v tom případě, užijeme-li před jako po slovese potřebovat 2. pádu, např. potřebuji těch peněz jako soli. Spojíme-li však sloveso potřebovat se 4. pádem, musí být ve 4. pádě i podstatné jméno sůl po jako, např. já ty peníze potřebuji jako sůl.
Nepokládáme však za správné křížení obou vazeb v témž případě, tj. užije-li se v druhé části rčení po jako jiného pádu než v části první, tedy podobu potřebuji to jako soli, jejímž východiskem mohou být případy tvarové shody mezi 2. a 4. pádem u podstatných jmen mužského rodu životného v jednotném čísle (pána, muže) a u osobních zájmen (nás, vás, ho, tě, mě). V takovém případě jako potřeboval by otce (ho) jako sůl lze říci — ovšem s odstínem mírné zastaralosti nebo knižnosti — též jako soli, není to však možné tam, kde je podoba 2. a 4. pádu jasně rozlišena.
Naše řeč, volume 43 (1960), issue 9-10, pp. 308-309
Previous Karla Kozlová: Manifestovat něco — pro něco — za něco
Next Josef Polák: Bezinkář a jiné přezdívky z Přešticka