Práce na slovanské jazykovědné terminologii
Rd (= Redakce)
[Reviews and reports]
-
V březnu tohoto roku konala se v Praze porada lingvistické sekce Mezinárodní terminologické komise, ustavené na IV. mezinárodním slavistickém kongresu v Moskvě. Účastnili se jí zahraniční členové Mezinárodní terminologické komise: ze Sovětského svazu prof. A. B Šapiro a J. A. Bokarëv, z Polska akad. W. Doroszewski, z Bulharska člen koresp. L. Andrejčin, z Jugoslávie prof. P. Ivić a z NDR zástupce lužickosrbských jazykovědců dr. R. Jenč vedle českých a slovenských členů Čs. terminologické komise lingvistické[1] a četných domácích hostí. Na poradě byly předneseny referáty o stavu a problematice lingvistické terminologie v jednotlivých národních jazycích, o práci vykonané v oblasti jazykovědné terminologie a o národních terminologických komisích už existujících nebo připravovaných. Na jednání se význačnou měrou podíleli i čeští jazykovědci, ať vypracováním a přednesením referátů, nebo účastí v diskusích.
Základní referát za Čs. terminologickou komisi měl její předseda prof. Al. Jedlička. Rozebral v něm dnešní stav a současnou problematiku české jazykovědné terminologie a představil dosavadní práci Čs. terminologické komise i její úkoly a plány pro činnost další. O slovenské jazykovědné terminologii a o chystaném novém vydání základní příručky slovenské jazykovědné terminologie promluvil místopředseda komise doc. J. Ružička. Další referáty československých členů se týkaly obecných otázek teorie termínu a terminologie (dr. J. Horecký), problematiky koordinace slovanské jazykovědné terminologie (dr. Š. Peciar probral tuto problematiku na úseku fonologie a morfologie, doc. J. Bauer v oblasti syntaxe a doc. K. Hausenblas v oblasti stylistiky) i konkrétních prací slovníkových (prof. J. Vachek podal zprávu o svém slovníku terminologie „Pražské školy“ [„Dictionnaire de Linguistique de l’École de Prague, Utrecht-Anvers 1960], prof. Vl. Skalička naznačil způsob zpracování výkladového slovníku jazykovědné terminologie, který chystá, a představil „Rusko-český slovník lingvistické terminologie“, který právě vychází péčí Čs.-sovětského institutu v Praze).
Třebaže se referáty i diskuse soustřeďovaly hlavně na vědeckou lingvistickou terminologii, nemohly si nevšímat jejího poměru k terminologii školské. Šlo přitom zvláště o mezinárodnost terminologie (tu je třeba podporovat v terminologii vědecké) a o otázky stabilizace a normalizace terminologie (ta je sice žádoucí i v terminologii vědecké, ale v terminologii školské je přímo nezbytná). A právě na [232]úseku základní terminologie jazykovědné přineslo jednání konkrétní výsledky: bylo dohodnuto zpracovat a vydat k V. slavistickému kongresu, který se bude konat v r. 1963 v Sofii, „Slovník základní jazykovědné terminologie slovanské“; tento slovník, jehož základní heslový podklad má vypracovat Čs. terminologická komise a jehož vydání zajistí bulharská komise, bude obsahovat ekvivalenty termínů ve všech slovanských jazycích. Má být nejen praktickou příručkou podporující studium jazykovědné literatury v jednotlivých slovanských jazycích, ale i příležitostí k ověření zásad i metod zpracování velkého srovnávacího slovníku slovanské jazykovědné terminologie.
Z dalších konkrétních výsledků je třeba vyzdvihnout přípravu sborníku věnovaného otázkám jazykovědné terminologie slovanské, který vydá Bulharská akademie věd.
Závěrečné usnesení z porady, které přednesl předseda lingvistické sekce Mezinárodní terminologické komise prof. A. V. Isačenko, zavazuje zástupce jednotlivých zemí, aby se v příslušných institucích přikročilo k úplné registraci, inventarizaci národní jazykovědné terminologie (na podkladě takovéto registrace bude teprve možno vypracovat slovník slovanské jazykovědné terminologie), aby se pořídil bibliografický soupis prací o jazykovědné terminologii, aby se vyměňovaly získané zkušenosti i zpracované materiály a aby se ihned zajišťovala koordinace terminologie nově vznikající, zvláště terminologie nových oborů (zejména v oboru teorie strojového překladu, tzv. matematické lingvistiky aj.).
Porada splnila svoje poslání především v tom, že vyzdvihla význam studia i řešení terminologických otázek vlastního oboru (podíl jazykovědců na řešení otázek obecně terminologických, stejně jako jejich podíl na vytváření a normalizaci terminologie jiných oborů je u nás již delší dobu značný) a dala podnět i k organizačnímu zajištění této práce a k mezislovanské spolupráci.
[1] Zprávu o ustavení Čs. terminologické komise lingvistické viz v Slově a slovesnosti 21, 1960, s. 158n.
Naše řeč, volume 43 (1960), issue 7-8, pp. 231-232
Previous František Cuřín: Slavistický sborník Karlovy university „Slavica Pragensia“
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1