Časopis Naše řeč
en cz

Původ slovesa tropiti

Igor Němec

[Articles]

(pdf)

-

České sloveso tropiti patří k slovům, jejichž původ V. Machek[1] právem označuje za nejasný. Nejasná je totiž předpokládaná souvislost slovesa tropiti ‚činiti něco nekalého‘ se zvukomalebným třepati a málo pravděpodobný je předpoklad, že naše tropiti etymologicky souvisí s ruským tropať a litevským trapsinėti, což obojí značí ‚dupat, cupat‘;[2] jsou zde významové rozdíly, které lze těžko překlenout. — Náš článek se chce pokusit o výklad pravděpodobnější.

[211]Především musíme využít domácích, českých jazykových skutečností, které mohou přispět k osvětlení původu slovesa tropiti. Jde o tato jazyková fakta: (1) Novočeské sloveso tropiti (výtržnosti, škodu, hluk, smích, žerty apod.) má dokonavý protějšek v slovese ztropiti. (2) V staročeském slovníkovém materiálu Ústavu pro jazyk český není dokladů na tropiti ani dokonavé ztropiti, ale je tam dobře doloženo nedokonavé stropiti. Citujeme: budú sobě po své vuoli posty stropiti (Štítný, Pařížský rkp. 73b); kdežť v světskej, v hrdej mysli… stropie kvasy, neb chtiec lestně jeden druhého podtrhnúti, zlíť jsú to kvasi (Štítný, Řeči ned. a svát. 174b); ti v hody svých modl spievanie veliké stropie a mnoho svěc v svém mrzutém chrámu rozžehají (Milion 51b) faciunt cantus maximos; na nic jiného péči nemají, než aby lecikakési hry stropili a veselí byli (tamtéž 34b) ludis et solaciis vacare videntur. (3) Staročeské stropiti bylo tedy nedokonavé, a teprve později — po r. 1500 — objevuje se dokonavé stropiti vedle nedokonavého stropovati a střápati. Doklady dokonavé: nepřátelství udělati, učiniti; nepokoj, nevoli, svár a různici zbuditi, stropiti (Veleslavín, Sylva 1598, 1179); bauřku zdvihnauti; lermo nastrojiti; nepokoj, pozdvižení stropiti: rotiti se (tamtéž 20). Doklady nedokonavé: neštěstí stropují (Rešelius, Sirach 1561, 44a); šarvátku krvavou v chrámě střápali (Plác.), z hněvu mnozí mnoho sobě škodného strápávají (FilZám 722) aj. viz Jungmannův Slovník česko-německý. (4) Jak ukazují významy novočeského ztropiti a staršího stropiti, jde o jedno a totéž sloveso (psaní z- v neznělém násloví, před -t-, je zde pravopisné novum).

Z toho všeho lze vyvoditi takovýto závěr: Sloveso tropiti je sloveso pozdní, není staročeské. Vzniklo na základě staršího dokonavého stropiti jako jeho nedokonavý protějšek, a to odsunutím náslovného s-, jež se chápalo jako vidová předpona, jako znak dokonavosti (podobně vyvozují nedokonavé vadnouti dekompozicí ze staršího svadnúti, předcházejícího dnešní podobu zvadnouti; viz Holub-Kopečný v uvedeném slovníku, s. 406). Vidová dvojice stropiti (> ztropiti) : tropiti je tedy nová; nastoupila na místo starší vidové dvojice stropiti : stropovati.[3] Ale ani ta není příliš starobylá: [212]vznikla, až když se sloveso stropiti — v staré češtině ještě nedokonavé — počalo pociťovat jako sloveso odvozené předponou s-, a stalo se tak dokonavým, jsouc ve svém původním významu nedokonavém nahrazováno odvozeninou stropovati (podobně také slovesa naučiti, pokořiti se aj. byla v staré češtině též nedokonavá,[4] ale jako slovesa předponová přešla cele k vidu dokonavému v souvislosti s bujným novotvořením nedokonavých sloves příponových na -ovati typu naučovati, pokořovati sě). Vcelku tedy nejstarší historické východisko slovesa tropiti vidíme v staročeském nedokonavém slovese stropiti ‚strojiti, připravovati (kvasy, hry apod.)‘.

Další otázka je, v čem máme spatřovat předhistorické obecně slovanské východisko onoho staročeského slovesa stropiti.

Především tu jde o to, která slova v jiných slovanských jazycích stojí tomuto slovesu etymologicky nejblíže. Formou i videm staročeskému stropiti zcela odpovídá ruské stropiť dom (kryšu) ‚stavěti krov‘,[5] srov. též staroslověnské otъstropiti ‚odstraniti strop‘.[6] Řada okolností pak nasvědčuje tomu, že je tu i souvislost po stránce slovně významové. — Stropiť dom (kryšu) nepochybně souvisí s obecně slovanským podstatným jménem stropъ, jež v staroslověnštině značí ‚kryt, krov‘, v staré ruštině ‚střecha‘, v bulharštině též ‚půda‘ a v češtině ‚strop, tj. konstrukce uzavírající obytný prostor shora‘, podobně jako např. mostiti mostъ ‚stavěti most‘,[7] znamenalo tedy sloveso stropiti stropъ ‚stavěti stropъ, tj. stavěti, dávati dohromady přístřeší, dovršovati stavbu domu‘, a v tomto významu již přímo souvisí s českým stropiti (hry), které je vlastně pouze pojmenováním přeneseným z oné typické rukodělné činnosti konstruktivní na abstraktnější činnost organizační, ‚dávati dohromady, strojiti, uskutečňovati něco‘ (strojiti hry, kvasy, žerty, nepokoj, vraždu apod.). O doklady [213]takového přenášení významu není nouze, jak ukazuje např. srovnání staroruského sъvьršiti zьdanije, stěnu (‚postavit budovu, stěnu‘) s nynějším soveršiť triznu, kražu (‚uspořádat tryznu‘, ‚spáchat krádež‘).

Významovou souvislost mezi obecně slovanským jménem stropъ a českým slovesem stropiti (hry, žerty) nám potvrzuje také předhistorie jména stropъ, předpokládaná Zubatým, v souladu s historií předmětu takto pojmenovaného i historickým vývojem slov, která se k této historii předmětu váží. — Jos. Zubatý,[8] srovnávaje obecně slovanské jméno stropъ s ukrajinským stropyna ‚plaňka, laťka‘ a litevským stripinis, strypas ‚klacek, kyj‘, rekonstruuje pro stropъ základní význam hromadný ‚trámoví‘ a ‚něco postaveného‘; přiřadíme-li sem podle Endzelina[9] i litevský nazalizovaný protějšek strampas ‚osekaný kmen‘ a přihlédneme-li zvláště k ukrajinskému jménu strip ‚hromada dřeva‘,[10] dojdeme ještě k základnějšímu hromadnému významu slovanského stropъ, než předpokládá Zubatý, totiž k významu ‚hromada osekaných kmenů, kmenové dříví, kulatina‘. Na tento výchozí význam hromadný ukazují jednak fakta jazyková, jako jihoslovanské složeniny *stropvaliti ‚svaliti na hromadu‘ (srbocharv. strovaliti, bulh. stropolja < stropalja)[11] a české dokonavé sloveso stropiti ‚dáti dohromady, shromážditi, seskupiti‘,[12] jednak fakta věcná: z hrubě otesaných kmenů a kulatiny se stavěla nejen stará primitivní přístřeší, ale i skutečné stropy v dnešním smyslu („Místo desek za stara na příčné trámy kladli tlusté tyče, brliny nebo dřenice, trhanice, stropnice“).[13] Ve smyslu našeho výkladu tedy svrchní část slovanského příbytku (střecha, strop, půda) dostala své jméno podle materiálu, z něhož byla vystavěna. Kromě uvedených faktů můžeme snad tento výklad opřít také o to, že stejný významový vývoj (‚kmenové dříví jako stavební materiál‘ > ‚vystavěné přístřeší, strop‘) máme doložen i u jiného slovanského slova, u jména poval: v starší [214]ruštině i v staré češtině se tak označoval hromadný pojem ‚poražených, pokácených kmenů‘ (viz např. stč. je se muž séci bez rádla, všeliké dřevo srúbi, potře lesu poval hrubý, sb. hr. Baworowského, Ezop 2637), v slovenštině a v moravských nářečích poval znamená ‚strop‘ (srov. též polské powała ‚dřevěný strop‘ a staré ruské povaluša ‚společná ložnice pro celou rodinu umístěná nad vytápěnou jizbou, tj. na stropě‘).[14] Vývojovou souvislost mezi názvem stavebního materiálu a pojmenováním výsledku příslušné stavební činnosti, tj. nějaké stavby, výstižně osvětluje V. Machek ve svém výkladu slova most: „z přejatého (od Němců) *mostъ (srov. střhnm. mast ‚žerď‘ — I. N.) utvořeno mostiti ‚vykládati trámci nebo svazky prutů hatě (srově r. mostjat oni mostiky kalinovy = dělají mosty kalinové) nebo i podlahy jizeb, chlévů‘, odtud (po)mostina apod. ‚trámec‘; mostъ přitom ztratilo starý význam ‚trámec‘, ale chápáno druhotně jako postverbale k mostiti ‚dělati cestu přes močál‘, odtud jeho nový význam ‚most‘ (v uvedeném slovníku s. 306). Náš materiál ukazuje, že stejnou řadu jako *mostъ ‚trámec, nebo spíše skupina trámců‘ (srov. mostina ‚trámec‘) — mostiti ‚vykládati trámci hatě — dělati cestu přes močál‘ — mostiti mostъ ‚stavěti most‘ tvoří také *stropъ ‚kmenové dříví, kulatina‘ (srov. ukraj. stropyna ‚plaňka‘) — stropiti ‚dávati kmenové dříví dohromady — stavěti stavbu, zvláště přístřeší‘ — stropiti stropъ ‚stavěti strop‘. Poněvadž tedy sloveso stropiti již samo o sobě vyjadřovalo typickou rukodělnou činnost vytvářející z jednotlivých dílů složitější celek (stavbu přístřeší apod.), je pochopitelné, že se stalo obrazným pojmenováním pro složitější činnost organizační — strojení kvasů a her, osnování různých konfliktů apod. Stojí za povšimnutí, že i právě uvedené výrazy organizační činnosti, strojení a osnování, jsou z hlediska celoslovanského také pojmenováním rukodělných činností stavitelské techniky (viz stroiti domъ, osnovati chramъ v staré ruštině a jinde). Tím je souvislost mezi stropiti stropъ a stropiti kvasy zajištěna.

[215]Zbývá se ještě pozastavit nad tou skutečností, že se slovesa stropiti, ztropiti / tropiti užívá převážně o podnicích nekalých, nežádoucích (stropiti lecikakési hry, tropiti škody, neplechu, ztropiti si smích z někoho apod.). Odkud se vzal tento záporný významový rys v slovese označujícím konstruktivní činnost? Odpovědět můžeme jen dohadem. Snad v souvislosti s vývojem stavitelské techniky přestalo být sloveso stropiti typickým výrazem pro stavbu přístřeší, ale zůstalo déle běžnějším pojmenováním pro budování dřevěných staveb nástražných (pastí, lapaček, sklopců apod.), takže se ho obrazně užívalo ponejvíce ve smyslu ‚dávat dohromady (organizovat) něco záludného, co má druhého nemile postihnout‘ (srov. dnešní slangové dělat na někoho boudu). Takový význam by byl nejlépe ilustrován právě jedním z dokladů nejstarších: kdežť … stropie kvasy, neb chtiec lestně jeden druhého podtrhnúti, zlíť jsú to kvasi (Štítný, Řeči ned. a svát. 174b).

Závěr: Sloveso tropiti je příkladem českého slova, jehož původ spíše osvětlíme z historie formálně i významově příbuzných slovanských slov a předmětů jimi označovaných než rekonstrukcí předhistorického stavu na základě hledaných mimoslovanských paralel. Specificky slovanský proces vidové dekompozice (odsouvání vidové předpony) spolu s výmluvnými fakty staročeskými nám umožňuje vyvodit sloveso tropiti / ztropiti ze starší vidové dvojice stropiti : stropovati (*strápěti), vybudované na starém slovanském denominativu stropiti ‚stavěti z kmenového dříví (zvaného stropъ) nějakou stavbu, zvláště přístřeší (zvané postverbálně stropъ)‘; odtud přenesený význam ‚dávati dohromady, strojiti, organizovati něco‘, doložený v stč. nedokonavém stropiti (hry, kvasy apod.). Přehodnocení tohoto nedokonavého slovesa prostého stropiti v dokonavé sloveso předponové s-tropiti bylo ovšem podmíněno zastřením oné původní souvislosti s podstatným jménem stropъ (tj. zánikem slovesa stropiti v původním významu), což lze bezpochyby spojovat s jistými změnami ve vývoji stavitelské techniky našich předků.

[1] V. Machek, Etymologický slovník jazyka českého a slovenského, Praha 1957, s. 536.

[2] Jos. Holub a Fr. Kopečný, Etymologický slovník jazyka českého, Praha 1952, s. 390.

[3] O rozvoji slovanské vidové dvojice typu předponového (naroditi se : roditi se) na základě staršího typu příponového (naroditi sě : narážeti sě) pojednávám ve sborníku Československé přednášky, Praha 1958, s. 139n.; o úloze tohoto procesu ve vývoji slovanského systému slovesného viz můj výklad v Slavii 28, 1959, s. 312n.

[4] Viz Fr. Trávníček, Studie o českém vidu slovesném, Praha 1923, s. 264 a 262. — O pozdním vzniku nedokonavých sloves typu učiti dekompozicí starého typu naučiti pojednává Jos. Zubatý v Listech filologických 42, 1915, s. 236.

[5] Vl. Dal’, Tolkovyj slovar’ IV, Moskva 1956, s. 343.

[6] Codex Suprasliensis 300, 23.

[7] Uveďme příklad tohoto starého denominativního typu z ruských letopisů: trebite putь i mostite mostъ! PovVrLet 6522 g.

[8] Jos. Zubatý, Studie a články I/2, Praha 1949, s. 166.

[9] J. Endzelin, Izvestija 15, kn. 2 (podle Preobraženského Etimol. slov. rus. jazyka 400).

[10] Viz B. D. Hrinčenko, Slovaŕ ukrajinśkoji movy IV, Kyjiv 1909 (1959), s. 217.

[11] Srov. zvláště Fr. Miklošič, Etymologisches Wörterbuch der slavischen Sprachen, Wien 1886, s. 326.

[12] Viz Jos. Jungmann, Slovník česko-německý IV, Praha 1838, s. 369.

[13] Fr. Bartoš, Dialektologie moravská II, Brno 1895, s. 434.

[14] Na původní širší uplatnění základu poval- v slovanském názvosloví vrchních součástí domu ukazuje nejen uvedená povaluša (srov. Vl. Dal’, uved. dílo III, s. 141), ale i tento staroruský doklad: vъzdviže komary i sija pokry jako poval’nymi komarami SkazSvSof 8 ipsisque in scyphi morem obtectis (I. I. Sreznevskij, Materialy dlja slovarja drevnerusskogo jazyka II, Sanktpeterburg 1895, s. 993).

Naše řeč, volume 43 (1960), issue 7-8, pp. 210-215

Previous Břetislav Koudela: Potřeba výzkumu jazykového vývoje v tzv. pohraničí

Next Milan Jelínek: Cenný příspěvek k poznání jazyka a literatury národního obrození