Motel

Karel Sochor

[Short articles]

(pdf)

-

Toto slovo proniklo do češtiny teprve nedávno. Je to mezinárodní výraz užívaný nejprve v západních státech, kde rozvoj motorismu si vyžádal stavbu hotelů určených jen pro motoristy při jejich cestách autem nebo jiným motorovým vozidlem. Tento nový druh hotelů, tzv. motely, poskytuje ubytování automobilistům a zároveň přístřeší jejich vozidlům. Nejde o nějaké velké stavby, nýbrž většinou jen o jednotlivě řešené ubytování. Motely se stavějí jednak při dálnicích, aby motoristé při přenocování nemusili zajíždět do městských hotelů, jednak v krajinách, které jsou známé turistickým ruchem. I u nás se již počaly stavět motely (pokud víme, na Karlovarsku a na Brněnsku) a časem se tento způsob ubytování jistě rozšíří.

Výraz motel jsme přejali už jako hotové pojmenování, které vzniklo mechanickým spojením první slabiky mo- slov jako motorista, motorismus a ovšem také motor a koncové slabiky -tel slova hotel. Je to tedy zkratkové slovo podobně utvořené jako některá ojedinělá [126]zkratková slova už v češtině užívaná (např. kolchoz, slangové děldop — v těch jsou ovšem spojeny první slabiky slov). Častěji jsou v češtině taková zkratková slova v platnosti vlastních názvů. Vytvářejí je někteří odborníci při pojmenovávání družstev, podniků a institucí v náhradu za složité několikaslovné pojmenování. Tak např. místo názvu Družstvo tělesně vadných vzniklo zkratkové slovo Drutěva; místo Družstvo ručně kovaného zboží — Drukov, místo Družstvo malířů pokojů — Malpo, místo Provozovna drobných oprav a služeb — Prodos, místo Družstvo instalatérů a klempířů dokonce Inklemo, což je název, který působí opravdu kuriózně. Také ustálené a vžité již názvy Svazarm (Svaz pro spolupráci s armádou), Čedok (Československá dopravní kancelář) a Spofa (Spojené farmaceutické závody) jsou zkratková slova takto tvořená.

Je tedy možné, že také motel jako zkratkové slovo se v češtině ujme jako pojmenování našich právě zakládaných chat a hotelů pro motoristy. Není však vyloučeno, že někdo vytvoří i název lépe češtině vyhovující, ústrojnější, a že se ujme, jako se ujaly např. dálnice a rozhlas. Nechcete se o to pokusit?

Naše řeč, volume 43 (1960), issue 3-4, pp. 125-126

Previous Jaroslav Kuchař: Vracivý, či vratný obal?

Next Miloš Helcl: Samoobsluhy