„Neodléčíme“ rodinné příslušníky

J. Z. (= Jaroslav Zima)

[Short articles]

(pdf)

-

Úřední slang vynalezl opět nové slovo. V oběžníku pražského krajského výboru Svazu zaměstnanců školství a osvěty ze 7. října 1954 čteme mimo jiné: „Komise národního pojištění soustředí do 15. listopadu všechny návrhy a zařadí žadatele do jednotlivých čtvrtletí. Přitom v prvém a čtvrtém čtvrtletí odléčí převážně rodinné příslušníky“.

Není pochybnosti o tom, že je i v dnešním spisovném jazyce tendence k jednoslovnému vyjadřování pojmů. Taková jednoslovná pojmenování, která nahrazují dosavadní dvojčlenná nebo i několikačlenná slovní spojení, vznikají velmi často v oblasti pracovní mluvy a odtud pronikají do jazyka spisovného. Tak je tomu i u slovesa odléčit, jímž se nahrazuje [61]spisovné zajistit, zařídit nebo umožnit, provést léčení. Poměrem formy a významu se ovšem sloveso odléčit nezařazuje ústrojně do soustavy spisovného jazyka.

Předpona od- dává slovesům několikerý významový odstín. Základní významovou složkou je tu znak odluky, odstranění. Tak je tomu na př. u sloves odmontovat, odšroubovat, odloupnout. Významovému odstínu odluky je velmi blízko odstín zbavení něčeho, jak jej nacházíme na př. u sloves jako odkašlávat (zbavovat se hlenu), odvodňovat (zbavovat pozemek přebytečné vody). Další významový odstín slovesné předpony od- bychom konečně viděli v tom, že vyjadřuje vykonání děje, který zpravidla nějakou dobu trval. Tak tomu bývá u sloves typu odříkat (naučený článek), odzpívat (svůj part). Tato slovesa snadno nabývají významového odstínu odbytí něčeho. To všechno jsou jen odstíny základního znaku odluky, odstranění, zbavení. Silného citového zabarvení nabývá pak předpona od- v mluvě zhrubělé. Nespisovná slovesa jako oddělat, odprásknout, odkráglovat mají rovněž základní význam odstranění (někoho s cesty hrubým, násilným způsobem, zabitím), a to s expresivní významovou složkou opovržlivosti k lidskému životu.

Nové sloveso pracovní mluvy odléčit se přiřazuje svým tvořením k slovesům typu odzpívat, odříkat. Taková slovesa, jak jsme uvedli, velmi často nabývají hanlivého významového odstínu odbytí něčeho. Tento významový odstín však není s pojmem léčení slučitelný.

Proto nesouhlasíme s uváděním tohoto slovesa do jazyka spisovného. Rodinným příslušníkům pojištěnců tedy raději jako až dosud i v roce 1955 a v dalších letech zajistíme, zařídíme nebo umožníme léčení nebo je vezmeme do léčení anebo někdy i prostě budeme léčit v léčebných ústavech.

Naše řeč, volume 38 (1955), issue 1-2, pp. 60-61

Previous Lubomír Doležel: K postavení bohatěji rozvitého přívlastku

Next Kz (= Karla Kozlová): Odpovídat za něco