Za lepší vyučování mateřskému jazyku!

[Articles]

(pdf)

-

S rozvojem našeho dnešního hospodářského a kulturního života neobyčejně vzrostl význam celonárodního dorozumívacího prostředku, kterým je spisovný jazyk. Je proto jedním ze základních úkolů všeobecné vzdělávací školy dosáhnout v jazykovém vyučování toho, aby žáci dobře spisovný jazyk ovládali.

Dosavadní výsledky ve vyučování mateřskému jazyku jsou však velmi neuspokojivé a projevují se jak v nedostatečném osvojení a propracování slovní zásoby, tak v nedostatečném zvládnutí mluvnické a pravopisné normy a stylistického využívání jazykových prostředků. Příčin těchto nedostatků je několik. Dotkneme se jen těch, které přímo souvisí s naším úkolem — vychovávat a vzdělávat odborně i pedagogicky dobře připravené učitele. Nechceme však příčiny jen rozbírat, nýbrž jde nám především o rychlou a účinnou nápravu dosavadního stavu.

Z marxistického poznání těsného sepětí jazyka a myšlení a základní důležitosti mluvnické stavby vyplývá, že jádrem jazykového vyučování musí být souběžné rozvíjení jazyka a myšlení, odhalování zákonitostí stavby jazyka, zvláště mluvnické, a uvědomělé užívání jazykových prostředků. Takovéto chápání jazykového vyučování je nové a je třeba, aby se stalo majetkem všech učitelů mateřského jazyka a východiskem k dosažení lepších výsledků ve vyučování. Správné poznání významu mluvnické stavby jazyka, jakož i významu jazyka pro myšlení není ovšem snadné, zvláště ne proto, že v současné školské praxi stále ještě doznívají starší buržoasní tradice ve vyučování, v nichž se do značné míry uplatňoval přehnaný prakticismus a utilitarismus. Je třeba překonat tyto přežitky v současné učitelské práci a zároveň liberalistický a individualistický postoj učitele k vyučování mateřskému jazyku nahradit vědecky podloženou metodikou. Je proto třeba, aby všechny příslušné instituce (ministerstvo školství, vysoké školy pedagogické, vyšší pedagogické školy, výzkumné ústavy pedagogické i příslušné ústavy ČSAV a SAV) víc než dosud pomáhaly učiteli jako rozhodujícímu činiteli ve vyučování jak překonávat starší, nevyhovující pracovní metody, tak plně pochopit nové pojetí jazyka a uplatňovat nové metody jazykového vyučování.

Z důležitosti mateřského jazyka i z obtížnosti jazykového vyučování vyplývá dále důrazný požadavek, aby vyučování mateř[2]skému jazyku bylo svěřeno jen učitelům odborně připraveným, nikoliv učitelům neodborníkům.

V této situaci soudíme, že je třeba postupovat v základě takto:

1. Je třeba pořádat krátkodobé, nejméně třítýdenní kursy pro učitele, které by se především zaměřily na osvětlení nového pojetí jazyka a nových metod jazykového vyučování. Platně může k plnění tohoto úkolu přispět i dálkové studium.

2. V odborných a především v metodických časopisech je třeba se soustavně zabývat závažnými a naléhavými otázkami, a to s hlediska přeměny základního východiska ve vyučování mateřskému jazyku.

3. Je třeba propracovávat nejen dílčí metodické problémy, ale započít s pracemi na soustavných metodikách, které by se opíraly jak o naši dosavadní zkušenost, tak také o dobře organisovaný, vědeckými metodami podložený výzkum.

Důležitou úlohu mají učebnice. I když jsme si vědomi, že mají jisté nedostatky, je třeba, aby učitelé jasně viděli nové zásadní pojetí, které se v nich projevuje, a dovedli využívat všech jejich kladných stránek. Zároveň je třeba pokračovat v soustavné práci na jejich zdokonalování, a to jak propracováním metodického postupu a jasné formulace, tak odstraňováním všech jednotlivostí, které k ovládnutí spisovného jazyka nejsou nezbytně nutné.

Všechno to úsilí o lepší výsledky při vyučování mateřskému jazyku musí být hluboce procítěno a ovládáno pocitem národní hrdosti, úctou a láskou k mateřskému jazyku. Zdravé socialistické vlastenectví musí dát učení mateřskému jazyku na našich školách křídla vzletu a nadšení k nejlepší práci. Žáci se musí naučit mateřský jazyk milovat.

Usnesení konference vysokých a vyšších škol pedagogických ze dne 23. 11. 1954

Naše řeč, volume 38 (1955), issue 1-2, pp. 1-2

Previous -cl (= Miloš Helcl): Spartakiáda s hlediska filologického

Next Bohuslav Havránek: Původ slova tábor „ležení“