[Answers]
-
(V. M.) V NŘ. 8, 253 zůstali jsme dlužni výklad místního názvu »dymáček«, který tímto doplňujeme. Jméno Dymáček souvisí patrně se stč. slovem nadymač, jehož význam vysvitne nejlépe z dokladu Arch. Č. 20, 425 (z r. 1538) — jde o smlouvu Jana z Pernštejna s Hradeckými o tok vody u Boharyně, — kde se praví: »A napřed v té struze pán i Hradečtí na společný náklad mají sobě stavidla udělati o dvou rovnejch polích, a to tak opatřiti buď nadymačem anebo stávkem, aby tu vodu obě straně volně sobě vésti mohly«. Byl tedy nadymač zařízení k tomu určené, aby se voda stavidly zadržená mohla vésti určitým směrem. Odtud se pak přenáší název nadymač i na menší rybníčky, v nichž se voda odjinud do zásoby nadržovala. V zemských deskách (Desk DE 1, 264) je zapsán k r. 1540 půhon proti Sebastianovi z Weitmíle, že »maje hrázi tří loket zvejší udělati a povejšiti nákladem svým u rybníčka nad Polerady, jenž slove Nadymač, …toho učiniti zanedbává.« Podle zprávy p. Fr. Starého, kněze v Prostějově, je také v urbáři panství potštejnského k r. 1587 uveden mezi panskými rybníky v lesích rybník Nadymáček, který však dnes už zanikl a po němž zbylo jen označení toho místa jménem »U dymáků«. Toho původu je zajisté i místní jméno Dymáček, které jsme 8, 253 nechali nerozřešeno.
Naše řeč, volume 9 (1925), issue 4, p. 126
Previous Bez…
Next Formírna