Pověřenkyně a stachanovka

kHs (= Karel Hausenblas)

[Short articles]

(pdf)

-

Zrovnoprávnění žen v socialistické společnosti se obráží — jak to ani jinak nemůže být — i v našem jazyce. Zejména také v tom, že potřebujeme přitvořovat ženské protějšky k mužským jménům označujícím různá zaměstnání. Slova jako ministryně, tkadlena a pod. jsou dnes součástí běžné zásoby slovní.

Obdobné postavení jako v českých zemích ministři mají na Slovensku členové sboru pověřenců, kteří se nazývají slovensky povereníci. V červenci letošního roku byl ressort práce a sociální péče svěřen — po prvé — ženě, Emilii Janečkové-Murínové. Slovenština má k tvaru povereník přechýlenou podobu povereníčka. Jakého označení se má užívat v češtině? Je tu možno uvažovat o dvou způsobech přechýlení, buď příponou -yně, nebo -ka, tedy pověřenkyně nebo pověřenka, neboť od jmen na -ec se tvoří ženské tvary obvykle jen těmito dvěma příponami (cizinka, snoubenka; pěvkyně, poslankyně, vyslankyně). Ačkoli jsou tu možné obě podoby, přece jen se přikláníme k podobě pověřenkyně, jak už se ostatně po krátkou dobu u nás ujímá, protože dobře zapadá do skupiny významově blízkých názvů poslankyně, vyslankyně a pod. Kromě toho je tu silnou oporou i český protějšek pověřenkyně, t. j. ministryně.

Poněkud jiná je situace u ženského jména k názvu stachanovec; tento název je odvozen od osobního jména Stachanov a označuje nejvyšší typ pracovníka v socialistické společnosti. V jednom překladě z ruštiny jsme četli o výkonech sovětských stachanovek; je tato forma, přejatá z ruštiny, pro češtinu vhodná? — Kdyby bylo slovo stachanovec vytvořeno v češtině samostatně, čekali bychom tu tvar stachanovovec, podobně jako je pavlovovec k Pavlov, neboť jména příslušníků hnutí, různých směrů, skupin a učení (lumírovec, darwinovec) tvoří se příponou -ovec od jmen vlastních (příslušné podoby ženské se tu nevyskytují). Avšak výraz stachanovec byl již jako hotové slovo přejat z ruštiny a stejně tak stachanovka. Jistá nepravidelnost těchto tvarů v češtině (přípona -ec místo -ovec) nám tu však nevadí, jsou plně srozumitelné v obou rodech a odpovídají jiným domácím dvojicím na -ec / -ka tvořeným ze základů jmenných (cizinec — cizinka, vlastenec — vlastenka a pod.)

(Předneseno v Jazykovém koutku.)

Naše řeč, volume 34 (1950), issue 7-8, p. 159

Previous Karel Hausenblas: Trávníčkova Mluvnice spisovné češtiny v ruském překladu

Next —šta (= Jan Kubišta): Jeslový lékař