Z našich časopisů

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Studiu slovníku, oblasti to dosud velmi zanedbávané, je věnován neobyčejně užitečný článek Franka Weniga v časopise Komenský LXXI, 1947, 214n. Autor v něm ukazuje, jak lze ve škole využít Pravidel čes. pravopisu ke zdokonalování žákova slovníku, na př. k poznávání cizích slov a k rozlišování, která z nich jsou potřebná, která nikoli, ke cvičení se slovními čeleděmi, s předponami, se slovy žákům neznámými, se slovy citově zabarvenými a pod. Wenigova návodu by si měli povšimnout všichni učitelé češtiny, neboť je vskutku znamenitý. — A ještě i jiné články v Komenském zasluhují pozornosti. B. Říha tu otiskuje podrobné přípravy na vyučování slohu (2.—4. číslo, pro září až únor), dobře promyšlené a velmi praktické. Jak lze uvésti v soulad učení ve všech předmětech a jak touž látku osvětlit se všech stran tím, že se současně probírá v rozličných předmětech toho zajímavou a hodnotnou ukázku podal Štěpán Müller v článku Dopis jako východisko vyučování (t. 65n.). Doplňkem Müllerova výkladu je článek Al. Záruby Dopis (t. 211n.), obírající se slohovou stránkou dopisu. A konečně upozorňujeme ještě na důležitý příspěvek k poznání dětského slovníku, na podrobnou zprávu Theodora Hamerského o výzkumu slovníku šestiletého dítěte (t. 62n., 109n.). Tento výzkum byl zatím podniknut ve Zlíně a v Praze a je toliko začátkem práce, třebaže bylo tabulováno celkem 161350 slov. Ale i tak se jím dospělo k některým novým poznatkům a ukázala se veliká, naléhavá potřeba dalších takových výzkumů. Z tabulky, která obsahuje soupis slov s frekvencí od 11678 (spojka a) do 10 (tuto frekvenci má podle uvedeného výzkumu 80 slov), potvrzuje se známý poznatek, že nejčastější ve vyjadřování (dětí i dospělých) jsou slova formální; podle frekvence jdou za sebou a, ten, býti, on, já, míti, tam, tak, na (předl.), jíti, dáti, my, potom, do, už, v, ve, ale, s, se (předl.), že, ještě, takový, jak, jeden, ty. První podst. jméno v této řadě je paní (frekv. 974), druhé maminka (917).

Naše řeč, volume 31 (1947), issue 2-4, p. 74

Previous Jaroslav Přikryl: Čeština lékařů

Next Václav Machek: Chaloupek