Novinář, novinářství

Josef Polák

[Drobnosti]

(pdf)

-

Těchto slov se začíná užívat nesprávně místo výrazů prodavač novin nebo prodejna novin. Tím nabývá slovo novinář nového, a to posměšného významu. Je to způsobeno tím, že se tohoto slova chopil argot a přenesl je na příslušníka jiné sociální vrstvy. Podobně se v argotu užívá slova ředitel ve významu hostinský, šenkýř, při čemž se jméno ředitel žertem odvozuje od slovesa řediti. Do spisovného jazyka by však nový význam slova novinář pronikati neměl a redaktoři, metéři i korektoři sami by měli dbáti toho, aby se neobjevoval zvláště v novinových insertech a nápisech vůbec. Novinářům zejména by mělo záležet na tom, aby slova novinář nebylo zneužíváno, neboť většina nadaných příslušníků tohoto povolání pojímá svůj úkol velmi vážně a svou činnost má ne za řemeslo, nýbrž za důležité kulturní a výchovné poslání. Jako doklad z poslední doby citujme o tom řádky Bedřicha Golombka o Rudolfu Těsnohlídkovi: „Ubíralo by se na významu této osobnosti, kdyby k jeho jménu, jež není dnes už označením básníka a spisovatele titulárního, bylo opominuto dodat přídomek neobyčejný, jediný, který nosil jako nejčestnější a nejtíže dobytý a na který byl právem hrdý: novinář.“ (Bedřich Golombek, Dnes a zítra, Knihovna Lidových novin VIII, str. 213.)

Naše řeč, ročník 29 (1945), číslo 3-4, s. 95

Předchozí Jiří Haller: Kruh přátel českého jazyka za války

Následující Ovšem že a ovšemže