Vl. Čermáková
[Reviews and reports]
-
Museum a studijní ústav odborných škol pro ženská povolání v Praze uspořádaly pro žactvo těchto škol soutěž na nejlepší slohovou práci s thematem „Učím se šetřit“. Provedení i výsledky této soutěže by zajisté mohly zajímat i čtenáře Naší řeči, a proto o ní podáváme zprávu. — Soutěže se účastnily odborné školy pro ženská povolání v Čechách a na Moravě. Nejprve každá škola rozepsala domácí soutěž a nejlepší práci poslala do Prahy do druhého soutěžního kola. Rozsah prací byl stanoven nejméně na 150 řádků na papíře normalizovaného formátu. Práce vybrané domácí porotou musily být předloženy v původní podobě, t. j. pravopisné a mluvnické chyby se neopravovaly, text se nepřepisoval na stroji, neboť posuzující porota si všímala i pravopisu a písma. První cenu za nejlepší práci získala devatenáctiletá L. Kratochvílová, žákyně ústavu ke vzdělání učitelek odborných škol pro ženská povolání v Brně, druhou cenu Anna Kavanová, žákyně vychovatelské školy pro abiturientky středních škol při OŠŽP v Praze II, Lazarská ul., a Jaroslava Ptáčková, žákyně školy pro vedení módních závodů při OŠŽP v Praze I, Alšovo nábř. Další ceny získaly většinou žákyně škol venkovských. Účelem této soutěže bylo podnítit žákyně, aby přemýšlely o všech možnostech šetření a aby ukázaly, jakého stupně dokonalosti mohou dosáhnouti při svém písemném vyjadřování mateřským jazykem. Bylo radostno číst, čeho všeho si žákyně všimly. Chtějí šetřit nejen zdravím, silami, časem, materiálem, penězi, ale chtějí být šetrné i k citům bližního, šetřiti duchovního prostředí domova i společnosti, vážiti si věcí z úcty k lidské práci, chrániti veřejný majetek i krásy přírodní. A protože jejich práce byly z rozličných oblastí Čech a Moravy, přinesly i mnohé zajímavé postřehy regionální. — Po stránce jazykové a slohové poskytla tato soutěž mnoho spolehlivého a poučného materiálu k poznání úrovně, na níž je dnes český jazyk na těchto odborných školách ve všech jejich typech a v rozličných krajích.
Naše řeč, volume 28 (1944), issue 6, p. 138
Previous F. M.: Z přeložené češtiny odborné
Next Otakar Smrčka: Aniž, aniž by