Z přeložené češtiny odborné

F. M.

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Jak se překládati nemá, ukázal F. V. Mokrý v časopise „Výtvarné snahy (r. 1944) svým překladem přednášky J. Alberse, proslovené na VI. mezinárodním kongresu pro kreslení atd. v Praze. Hned v první polovici druhého odstavce má v 9 větách 21 substantiv na -ní a tak to jde celým článkem. Věty jako „Svolení k použití nového materiálu jest podmíněno zodpověděním úmyslu“ nebo „Společným prohovořováním cvičebných výsledků v našich úkolech ve hmotách i ve cvičeních o sestavování látek dospíváme k přesnému pozorování a k novému vidění“ nejsou tu řídkým zjevem. Není divu, že se při takovém vyjadřování v jediné větě ze 40 slov vyskytuje určité sloveso jenom jednou. Na př.: „Pěstujeme ji uznáváním rychlejších a lehčích metod všestranného použití, užíváním hotových, snadno opatřitelných stavebních a pomocných prostředků, správnou volbu nástrojů, vhodnou náhradou chybějícího nářadí, spojením několika pracovních pochodů v jeden, omezením se na jeden nástroj anebo na jeden pracovní způsob.“

Vyskytují se tu i nesprávné tvary, jako „nahrazujeme“ (m. nahrazujeme) nebo nesprávný pravopis, jako „rythmus“ (m. rytmus) a p. Někdy čtenáře zarazí nezvyklý novotvar: znesměluje (str. 46: Školení pouze takové znesměluje sílu tvořivosti), vystupňováváme (str. 48: vystupňováváme samostatnost), mezihodnoty (48), prohovořováním (str. 50; viz větu vpředu). Obzvláštní zálibu má překladatel v trpných tvarech slovesných: „Při těchto pokusech jsou poznávány často zdánlivé novoty v použití nebo upotřebení teprve dodatečně jako dávné zkušenosti.“ „Nicméně výkon byl prožit a stal se ziskem, neboť byl vybudován a nikoliv naučen.“ — „Proto jsou výkony ve společném rozhovoru zkoumány a po zodpovědění sděleny.“ — A další nechvalitebné zvláštnosti:… nejlepší využití v ohledu na účinek. Tím, že rozvážení (zboží? mléka?) předem jest nutné… (či snad je nutno předem rozvážiti něco?). — Stejné oceňování „positiv“ a „negativ“ nepone[138]chává ničeho mimo. — Každý prvek nebo stavební částice musí zároveň pomáhati i býti pomáhána, podpírati i býti podepřena. —… aniž smí s sebou hráti náhoda… atd.

Na jediné stránce 48 takových perel. Tedy trpkosti dost.

Naše řeč, volume 28 (1944), issue 6, pp. 137-138

Previous Josef V. Bečka: Kámen a bolest

Next Vl. Čermáková: Soutěž na nejlepší slohovou práci