Změna souhlásky u sloves IV. třídy

Václav Stuchlík

[Drobnosti]

(pdf)

-

V některých mluvnicích (na př. i v Stručné mluvnici české od Fr. Trávnička) se říká, že se v příčestí trpném a v podstatném jméně slovesném mění kmenová souhláska u většiny sloves IV. třídy; z toho důvodu se snad také volí za vzor v této třídě sloveso prositi, neboť u něho ona změna kmenové souhlásky právě nastává. Ale ve skutečnosti je tomu docela naopak; u sloves IV. třídy se v příčestí trpném a v podst. jméně slovesném kmenová souhláska valnou [96]většinou nemění a jen malá menšina sloves, zhruba teprve asi každé desáté sloveso, časuje se jako sloveso prositi, prošen, prošení. Snadno se o tom přesvědčíme malou statistikou podle Adamova-Jarošova Slovníku správné češtiny. Všech sloves IV. třídy je v něm celkem 1686, z nich se asi čtvrtina (422) opakuje s několikerou předponou. Základních sloves tohoto typu je asi 1000 a z nich jen 111 mění kmenovou souhlásku v příčestí trpném a v podst. jméně slovesném, 4 slovesa pak mají způsob obojí. Podle jednotlivých souhlásek je poměr takový (první číslo značí počet sloves měnících kmenovou souhlásku, druhé počet sloves neměnících koncovou souhlásku):

t (vrátiti : dychtiti) 52 : 24,

d (buditi : řáditi) 27 : 32,

s (hasiti : spasiti) 14 : 12,

st (čistiti : pěstiti) 8 : 12,

z (kaziti : zobraziti) 6 : 6,

zd (zpozditi : brzditi) 3 : 7,

sl (mysliti : brusliti) 1 : 3.

Je vidět, že i ze sloves, která kmenovou souhlásku nebo skupinu souhlásek vůbec mohou měkčit (celkem 207), jen část náleží k typu prositi, sice většina (111 : 96), ale tak nepatrná, že tu lze skoro mluvit o rovnováze mezi oběma těmi typy. Ale vedle těchto sloves je daleko víc takových, která kmenovou souhlásku vůbec měkčit nemohou; jsou to slovesa s kmenovou souhláskou l, ň, m, b, p, v, f, c, č, š, ž, ř, j a dále slovesa s některými skupinami souhlásek. A těch je tedy skoro desetkrát tolik jako sloves typu prositi. Proto by snad stálo za úvahu, nemělo-li by se za vzor pravidelného časování sloves IV. třídy zvoliti sloveso jiné než prositi, sloveso se souhláskou ve všech tvarech stejnou, na př. rušiti, kloniti, voliti a p. Slovesa měkčící kmenovou souhlásku by pak jako typ odchylný měla jen vzor vedlejší.

Naše řeč, ročník 27 (1943), číslo 4, s. 95-96

Předchozí Josef Königsmark: Zajímavý název polní trati u Radnic

Následující Předplatné na rok 1943 činí K 35 —