Lidová jména rostlin na Rokycansku

Josef Königsmark

[Drobnosti]

(pdf)

-

Mnohé rostliny si náš lid pojmenoval podle jejich vlastností, které vypozoroval zvláště zrakem, čichem a chutí. Často při tom vycházel z podobnosti jejich květů a plodů s předměty, s kterými se denně stýká. V tom se shodují lidová pojmenování rostlin snad ve všech krajích naší země. Ale najdou se přece v každém kraji jména svérázná. Některé rostliny mají několikeré pojmenování. Shledali jsme několik desítek jmen z materiálu, který sbíralo učitelstvo rokycanského okresu. Pro přehlednost jsou jména rostlin seřaděna podle abecedy.

Astry i chrysantémy-kačeny, kačenky, kateřinky. Bika ladní i toten-kominíčky, komeníček, komeník. Blatouch-máslíčko, žlutoplesk, žluťák, bublina, buličí oko, májové kvítí, blaťouch. Bodlák-voset. Bolševník-kmín. Borovice-chvůje, chvojka. Borůvky-černé jahody. Brčál menší-barvínek i balvínek. Čilimník-žlutý agát. Dvojzubec-žebrácký vši. Hluchavka-hluchá kopřiva. Hvozdík-slzičky, slzičky Panny Marie. Chrpa-modrák. Janovec-revízek. Jaterník-modří. Jitrocel-voňavka, mejdlíčko. Kamejka-křížek. Karafiát-řebíček. Kokotice-vlas. Kontryhel-rosička, rosnička, rosa. Kopretina-husar, husárek, houser, husárka, kačenka, panenka. Kopřiva-žíhavka, pajzavka. Kosatec-šavle. Kostival-svalník. Křivatec-zvonky. Kuklík potoční-orlíčky. Ledenec-pantoflíčky. Lecha jarní-kohoutky, pantoflíčky, koníčky. Lomikámen-mejdlíčka, škrob, májové koření. Lopuch-žebrácké knoflíky. Lýkovec-jíceň. Mařinka-mařenka. Máta-belšán i balšán. Modřín-merpán, merfán, verpán. Mochna stříbrná-stříbrník, mochna polní, žluťák. Netřesk-[29]mužík, hvězdičky. Ocún-smraďák, naháček, prasátko, prasata. Orobinec-cikára. Osívka jarní-bída. Ostružiny-medvědice, nedvědice. Pampeliška-měsíčky, mlíčí. Pažitka-šnytlík, šnytlink. Pcháč-žebrácký uši. Pivoňka-růžák. Plavuň-jelení růžky. Podběl-měsíčky. Popenec-kondrhel. Protěž-kočičí drápky. Pstroček-konvalinka. Pýchavka-čmouda. Rdesno hadí kořen-kartáčky. Rdesno ptačí-oupor. Rmen-psí heřmánek. Rozchodník-mužíčkovo zelí. Rozrazil-bouřka, modřenka, kafíčko. Řepa krmná-bulgr, burgr, řepné semeno, burgán. Řepka-vohnice. Řeřicha luční-mejdlíčko. Reřišnice-škrob, mejdlíčko, slepička. Sasanka-slepičky, chcípáčky. Sléz-slízí, syreček, chlebíčky. Suchopýr-kočičí drápky, vlásky Panny Marie, peří, chmejří. Sveřep-vovsíř. Svízel-lepivej Honza. Svlačec-šlatec, žlatec. Šišky smrkové-šůty. Šťavel kyselý-zaječí jetel. Štírovník-Panny Marie šlápky, pantoflíčky. Toten-komeníček, tabák, kobylí chcánky, krev Pána Ježíše. Třeslice-slzičky. Upolín-bublina, volský (polský) voko, knedlíci. Vikev polní-prasečí lusky. Vrbovka-íbr, koňský chcánky. Vřes-břasa, řasa. Zběhovec-modřidlo. Zimostrázek-pantoflíčky.

Naše řeč, ročník 26 (1942), číslo 1, s. 28-29

Předchozí rkt: Čeština v novinách

Následující Š.: „3. Mezinárodní sjezd“