Kratší, kratčeji

[Short articles]

(pdf)

-

(V. R.) Komparativ přídavných jmen zakončených na -ký se tvoří zpravidla příponou -ší, a to od kmene zkráceného: sladký — [223]sladší (slad- + -ší), blízký — bližší, úzký — užší, prudký — prudší, široký — širší, hluboký — hlubší atd. a též krátký — kratší. Jen několik přídavných jmen zakončených na -ký má komparativ s příponou -í, která se připojuje ke kmeni nezkrácenému, takže vzniká zakončení -čí: lehký — lehčí (lehk- + -í), měkký — měkčí, hezký — hezčí, vlhký — vlhčí, hebký — hebčí, trpký — trpčí, křehký — křehčí, tenký — tenčí. V komparativu příslovcí však tento rozdíl v tvoření mizí, neboť u velké většiny těchto slov se druhý stupeň tvoří stejnou příponou -ěji (-eji), a to od kmene nezkráceného, takže vzniká zakončení -čeji: sladce — sladčeji (sladk- + -eji), prudce — prudčeji, lehce (lehko) — lehčeji, měkce — měkčeji atd., tedy také krátce (krátko) — kratčeji. Jen několik příslovcí se tvoří příponou -e od kmene zkráceného: blízko — blíže, úzce — úže, široce — šíře, vysoko — výše, nízko — níže, hluboko — hloub (s -’e vynechaným) atd. — Tím si tedy vysvětlíme, proč se v komparativu některých přídavných jmen a příslovcí střídá š s č (kratší — kratčeji), kdežto u jiných je jen č (lehčí — lehčeji).

Naše řeč, volume 25 (1941), issue 7, pp. 222-223

Previous Boží

Next Sorta