Exkulpovati, konfrontovati

Š.

[Short articles]

(pdf)

-

(J. S.) Je-li pro „exkulpovati“ skutečně potřebí nového termínu a nestačí-li dosavadní „zbaviti obvinění, omluviti, ospravedlniti“, nemohlo by to být vyviniti (třeba má staré doklady; Kott IV. je cituje z r. 1448), nýbrž jen „odviniti“. To se má totiž k „obviniti“ tak, jako se má „odzbrojiti, odbarviti, odsedlati“ k „ozbrojiti, obarviti, osedlati“. I na ně máme starší doklady.

[125]Sloveso sčeliti je příliš doslovný překlad středolatinského con-frontare. Také ovšem není nový; už v XVII. stol., kdy se u nás ujalo latinské „confrontare“, objevuje se toto počeštění. Není však správné; my neříkáme totiž „postaviti někoho čelem proti čelu“, nýbrž „tváří v tvář“. „Vyslýchati tváří v tvář“ se také dosud říkalo; a potřebujeme-li slovesa jednoho, říkejme „konfrontovati“.

Naše řeč, volume 25 (1941), issue 4, pp. 124-125

Previous A. P.: Čeština našich časopisů

Next kvh. (= Kvido Hodura): Fext, fest