Divadelní řeč

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Jevištní řeč nemá své plnosti a nežije, pokud není vyslovována v prostoru jako část dramatické postavy. — Jevištní řeč je v kaž[57]dém případě nejprve autorova stylisace — na př. nářečí, řeči novinářské nebo kostelní nebo periferijní — a pak ještě hercova autostylisace tvaru, který vyšel z rukou dramatického básníka. — Dramatická řeč je naprosto odlišná jak od řeči spisovné (rozuměj: psané), tak hovorové, a jen dávná naturalistická móda mohla zaměňovat řeč jeviště za řeč třeba někde v hospodě. (Jiří Frejka v „Divadelním letáku o české jevištní řeči“ z prosince 1940.)

Naše řeč, ročník 25 (1941), číslo 2, s. 56-57

Předchozí Řeč V. Nezvala

Následující Česká řeč — dokonalý nástroj básníkův