[Short articles]
-
Pan dr. M. Remeš z Olomouce nám poslal tyto výklady slov.
Maglaj. Byl u mne jeden pan profesor z Prahy, tamní rodák, a za řeči povídá: „To ti byl z toho maglaj.“ Na otázku, odkud to rčení má, odpověděl: „Říká se to tak.“ (Příruční slovník dokládá toto slovo s významem „pranice, rvačka“ z Poláčka: Viktorka v každém čase s nimi [letenskými leadry] sehraje maglaj).
Mladší generaci není asi známo, jakého původu je toto rčení. Když měla býti obsazena r. 1878 Bosna a Hercegovina, soudily rakouské vo[127]jenské kruhy, že se okupace provede snadno. Generál Filipovič se prý vyslovil, že zemi obsadí s vojenskou hudbou a škadronou husarů. Ale hned na začátku utrpělo rakouské vojsko porážky: u Doboje (na severozápad od Sarajeva; brněnský pěší pluk č. 8) a u Maglaje (uprostřed mezi Sarajevem a Bos. Brodem), kde byli husaři vlákáni do soutěsky a mnoho jich bylo pobito.
Šlus na Brno se říká často na Moravě, má-li se označiti definitivní konec. Toto rčení je z doby malé loterie, kdy se sázelo na Prahu, Vídeň, Linec, Brno. Když už nebyly přijímány záznamy čísel pro Brno, řeklo se „šlus na Brno“.
Příborské nadávky. V mém rodišti, Příboře, nadávali jsme si jako kluci: Ty pajtašu! Ty canibale! Ty banišu! Gyzde! — Pajtaš je maďarské pajtás, kamarád. O canibalu v. NŘ. XXIV, 27. Baniš by mohla býti obměna nadávky „baňkarec, baňkart“ (Kott V, 942) s příponou -iš, vyskytující se na př. v slovech „chudiš“, hubené dítě, „vytáhliš“, člověk hubený a vysoký, „holiš“, holohlávek atd. — Gysd je polské gizd, špinavý člověk; v češtině patří k tomu slova „hyzditi, ohyzda“.
Naše řeč, volume 24 (1940), issue 4, pp. 126-127
Previous Z našich časopisů
Next Miloslav Wajs: Zkratky iniciálové