[Drobnosti]
-
V oddíle „Z našich časopisů“ v tomto čísle otiskujeme článek šéfredaktora Lid. listů Jana Scheinosta o tom, jak v poslední době upadl jazyk českých novin. Zde k němu dodáváme ukázku, kterou nám jeden z našich čtenářů poslal a která svědčí bohužel až příliš jasně, že má pan šéfredaktor pravdu a že ho naprosto nelze vinit z přepínání. V článečku asi o pětačtyřiceti řádkách (Nár. pol. 17. 10. 1939) se čtou tyto chyby: „Lidi, kteří pěstují v Praze orientální jazyky, je velmi málo“ (m. lidí, kteří… ). „Praktická znalost a použití těchto exotických jazyků jsou u nás dosud málo známy.“ (Praktická znalost je známa? Snad chtěl pisatel říci: Praktická znalost těchto jazyků je u nás dosud malá a málo se ví, jak jí lze užíti.“ Obě tyto věty jsou hned z nadpisu, — má tedy zásluhu o ně patrně redakce sama). „Mimo perštiny a arabštiny budou vyučovány i čínština, japonština… “ (m. mimo perštinu a arabštinu se bude vyučovat i čínštině… ). „Důležitost těchto jazyků pochopili již dávno Angličané, kteří jako výborní obchodníci, dobře věděli a dovedli využíti psychologický moment při ujednávání obchodu, jakým jest znalost domorodé řeči.“ (Tato věta svým zmateným a toporným slohem ukazuje, že pisateli je pero nástrojem patrně nezvyklým. Smysl asi je: „Důležitost těchto jazyků pochopili již dávno Angličané, neboť jako výborní obchodníci dobře věděli, jak významným činitelem při ujednávání obchodu je znalost domorodého jazyka, a dovedli toho využít.“ Jak je vidět, v původním znění bylo nesprávně užito vztažného zájmena; nesprávně je položena čárka za slovem obchodníci; nesprávně byla spojena slovesa „věděli a dovedli využíti“, neboť každé z nich má jinou vazbu, a proto sloveso věděli trčí ve větě vlastně bez náležitého pokračování; nesprávně bylo spojeno sloveso využíti se 4. pádem; a konečně je stavba té věty značně nabourána a pokřivena nevhodným umístěním [291]posledního členu „jakým jest znalost domorodé řeči“.) „I pro náš export jsou neobyčejně důležité tyto znalosti, které jedině umožňují získávání orientálních trhů, které mají své naprosto odlišné zvláštnosti a řídí se jinými pravidly, než trhy evropské.“ (Správně by ta věta měla znít asi takto: „I pro náš vývoz jsou tyto znalosti neobyčejně důležité, neboť jen ony umožňují získávat orientální trhy, mající své zvláštnosti a řídící se jinými pravidly než trhy evropské.“) „Hindi i jeho odrůda urdu… jsou velmi snadno k naučení.“ (Nevěříme skoro zraku, že i toto se může vyskytnout v českých novinách! Čech by řekl asi: „Jazyku hindí i jeho odrůdě urdu lze se naučiti n. se naučme n. se každý naučí velmi snadno.“) „Je pochybným názor, že… “ (m. je pochybný). „Zájem o kursy orientálních jazyků… vykazuje dosti velké výkyvy“ (m. jsou n. jeví se v něm dosti velké výkyvy). „Zajímavo je, z jakých kruhů se rekrutují (!) povětšinou posluchači kursů“ (m. je zajímavé, z jakých oborů přicházejí většinou n. po většině posluchači kursů). „Někteří se tak pravděpodobně vrací ke své staré lásce — orientálnímu jazyku, na nějž ve shonu za denním chlebem nezbylo jim času“ (m. někteří se tak vracejí k své staré lásce… jazyku, na který jim… nezbylo času“) atd. Vynecháváme ještě celé hejno rozličných menších nedopatření jazykových, ale i těm by se byl pisatel jen trochu pečlivý vyhnul. Ten článeček má tučný nadpis „Důležitost orientálních jazyků pro export“; škoda, že si autor neuvědomil také ještě daleko větší důležitost českého jazyka pro české noviny a pro jejich české čtenáře. Ale když už se autor nestydí dělat si ostudu, neměla by se k tomu tak trpně propůjčovat redakce.
Naše řeč, ročník 23 (1939), číslo 9-10, s. 290-291
Předchozí Jan Scheinost: O úctě k české řeči
Následující „Elektroudržbář“