Církev, Boží, Duch Svatý, Mše svatá, Eucharistie apod.

K. E.

[Drobnosti]

(pdf)

-

V modlitebních knihách katolických a v katolickém tisku vůbec bývají tato a podobná slova psána odchylně od pravopisné normy „Pravidel“: Církev, Boží, Duch Svatý, Mše svatá, Eucharistie místo církev, boží, Duch svatý, mše svatá, eucharistie. Náhodou se mi dostalo do rukou staré lednové číslo časopisu „Vinice Páně“ z r. 1931, kde se Ant. Stříž rozhorleně zastává způsobu prvního. Své stanovisko chce odůvodniti v intencích „Pravidel“, ale jeho důvody jsou jen a jen církevní, náboženské, protože předpokládají pravověrnou katolickou víru. „Pravidla“ však nejsou jen pro katolíky, nýbrž pro všechny Čechy. Nelze např. jinověrcům vnucovati psaní velkých písmen tam, kde pro to s jejich stanoviska není důvodů. Katolickému požadavku však přes to lze klidně vyhovět, i když se na to v „Pravidlech“ výslovně nepamatovalo. Pravopisná norma „Pravidel“ zůstává v platnosti, ale z důvodů náboženských lze v těchto a podobných případech připustiti odchylky. To jsme ostatně dělali i u básníků, když psali Osud, Umění, Touha, Bolest a pod. — ovšem zase z důvodů básnických nebo uměleckých.

Naše řeč, ročník 23 (1939), číslo 3, s. 94

Předchozí kvh. (= Kvido Hodura), K. E.: Z našich časopisů

Následující Název našeho státu a jeho zemí