K skloňování českých příjmení s koncovkou -e

Jan Kubišta

[Drobnosti]

(pdf)

-

Příležitostné poznámky, jimiž při jednotlivých skloňovacích vzorech pamatuje školní mluvnice na skloňování českých příjmení (obyčejně jen jako na „zvláštnosti“ toho neb onoho vzoru), možno shrnouti všecky v jedno obecné pravidlo: Mužská příjmení, ať náleží svým původem ke kterémukoli vzoru, skloňují se jen podle vzorů mužských životných. K nim se samočinně hlásí ve většině případů již svou nominativní koncovkou. Tak na př. příjmení Hájek, Smrt a p. se přiklánějí ke vzoru „had“, příjmení Kříž, Moc… ke vzoru „oráč“, příjmení Hlava, Růžička… ke vzoru „sluha“ atd.

[175]Jak tedy skloňujeme správně příjmení s koncovkou -e? Samozřejmě se tu nabízí novočeský vzor „soudce“, jehož tvary kromě 1. a 5. p. jedn. splývají ostatně se vzorem „oráč“. Přiklonění je tu snadné zejména u jmen jako Srdce, Syřiště, Hraše a p. Kolísání se jeví jen u příjmení, která vznikla z pův. jmen ženských vzoru duše (Neděle, Nevole, Bechyně…). Zde ve 4. a 7. p. jedn. se častěji vyskytují vedle žádaných tvarů mužských (pro p. Bechyně, s p. Bechyněm a p.) také tvary podle vzoru „duše“: pro p. Bechyni, s p. Bechyní atd. Tvary tyto, jež se také často vyskytují u příjmení Purkyně, sotva lze vysvětlovati okolností, že se tu silněji cítí původní rod ženský než význam vlastního jména mužského. Jména taková ztrácejí přece úplně svůj charakter ženský (srov. mladý Neděle, mladému Nedělovi atd.). Spíše se tu archaisticky ve vlastním jménu mužském udržují tvary někdejšího skloňování „panoše“ (4. p. panoši, 7. p. panoší), jež jinak dávno ustoupily novotvarům podle vzoru „oráč“. Novočeský usus směřuje k jednotnému skloňování všech těchto příjmení podle vzoru „soudce“: pro mladého Neděle, s mladým Nedělem, u bratří Nedělů, a tak i: pro pana Purkyně, s p. Purkyněm, u Purkyňů (jako „u soudců“), a nikoli u Purkyň nebo u Purkyní, jak by muselo býti podle vzoru „duše“ i podle staročeského vzoru „panoše“.

Naše řeč, ročník 21 (1937), číslo 6, s. 174-175

Předchozí Konec zpravodajstva

Následující —i—: Ukázky z českého studentského slangu na francouzských lyceích