Časopis Naše řeč
en cz

Právem, s právem

[Hovorna]

(pdf)

-

Oba tyto výrazy jsou v jazyce starším zcela obvyklé, s právem se čítává dokonce častěji než právem. V knize Rožmberské v čl. 50. se praví: Pak-li holomka (t. j. neženatého) tirhy (= trhy, t. j. veřejným provoláním obsílky soudní ve dni trhové) nepožene jako ženatého, ale tiem sě móž odpierati jako ženatý, že ho právem nesehnal (t. j. že ho neobeslal podle práva, jak patřilo). A jinde (častěji), na př. v čl. 20: Když sě pohnaný (obžalovaný) proti komorníku (soudnímu vykonavateli) o to zdvihne, že ho nepohonil s právem tirhy, úřad právo jmá poslati k rychtáři atd. Podobně v Dalimilově kronice (kap. 40) zrádný Kochan, Oldřichem na smrt vydaný, vyznává v poslední hodince: má mne zlob (= zlé, strast) s právem dochodí; mniech ztepa (= myslil jsem, že pobiji) všě kniežata, proto mi dána dóstojná otplata. Dva tyto souznačné výrazy se zakládají na dvojím různém pojetí; učiniti někomu něco právem znamená učiniti to jakožto právo, věc správnou (jako dáti něco věnem), [192]učiniti s právem znamená ve shodě s právem (opak proti právu). Z výrazu s právem je utvořeno přídavné jméno správný (= co je s právem), jako z výrazu s pravdou vzniklo přídavné jméno spravedný (nč. spravedlný).

Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 6, s. 191-192

Předchozí Ohled bráti; s ohledem na…

Následující Psí počasí

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1