Časopis Naše řeč
en cz

Život Ježíšův

A. K.

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Dr. Otoman Zar-Adusht Ha’nish: Život Ježíšův. Autorisovaný překlad Anny Pammrové. Sborníku »Reformátor« sv. XII. V Klatovech 1918, C. M. Höschl. Stran 152. Za 3 K.

Není zde místa ke kritice obsahové stránky originálů. Poznamenáváme jen, že vydavatelstvo má pravdu, nepokládajíc spisu Ha’nishova za vzor dokonalosti. Neboť je to směs výkladu rozumového a nadpřirozeného, básnické fantasie a vědecky kritického zkoumání. Stanovisko spisovatelovo není ve všem jasné a důsledné a proto vnáší zmatek a nejistotu i v duši čtenářovu. Všimněme si toliko jazyka.

Překlad knihy působí při čtení rušivě, poněvadž se hemží všelikými chybami, mnohdy rázu velmi školáckého. Překladatelka na př. neumí tvořiti příčestí minulého činného ani trpného a podstatného jména slovesného, zvl. u sloves třídy 2. a 4.; píše totiž na str. 17 sejmutí (m. snětí), 20 a 62 oprostění (m. oproštění), 59 dosáhnul (m. dosáhl), 61 usednul (m. usedl), dosáhnutí (m. dosažení), přiřknuty (m. přiřčeny), 65 a 85 zvednul (m. zvedl), 85 sejmut (m. sňat), 99 přepadnutí (m. přepadení), 112 vyřknut (m. vyřčen), 115 vrhnul (m. vrhl), 119 sprostěn (m. sproštěn), 144 zpozděno (m. zpožděno), 147 a 148 smísení (m. smíšení). Důsledně užívá tvaru vícero (m. více) a vícerodenní (m. několikadenní), na př. na str. 24, 35 a 96; na str. 25 čteme instrumentál knězy (m. kněžími), na str. 31 v nivec (m. niveč), na str. 52 veliti (m. veleti), 57 obdivovali se počínání Jessahově (m. Jessahovu), pozbyli důvěru (m. důvěry), 74 výpovědích (m. výpovědech), 77 substantivum nevinna (m. nevina), 102 všem naším příbuzným (m. našim). Na str. 47 překladatelka užívá nesprávně tvořeného slova kýžený (m. žádoucí), 74 a 130 nesprávně skloňuje vlastní jméno Macro, užívajíc gen. a akk. Makra (m. Makrona), na str. 67 a 70 užívá předložky k ve tvaru ku nesprávně, píšíc důsledné: ku dosažení, ku zatčení, ku tajnému zlu, 44 nedbá genitivu po záporném slovese, píšíc: ani Farizejští jej neuspokojovali (m. ho), 60 a jinde užívá subst. vědátor (m. vědec); 148 čteme, [179]snad chybou tisku, Aristobolus (m. Aristobulos). Miriam píše se nejprve s i, od str. 109 počínaje s y, Miryam. Výslovnost slova Jessah jest naznačena teprve na str. 41, ač se toto slovo objevuje několikrát již před tím. Posléze na str. 22 jest užito o ženě slovesa zploditi m. roditi a v předmluvě na str. 12 nepěkného slova ličba (m. líčení).

Ne méně závadné než tyto chyby jsou germanismy; jest jich tolik, že máme podezření, že bylo překládáno, ne-li úplně, tedy aspoň více z německého překladu Ammannova než z originálu, ačkoli se překlad prohlašuje za autorisovaný. Uvádíme zde aspoň některé: zájmena týž se užívá mnohdy nesprávně, na př. na str. 64 z hnutí náboženského stalo se politické. Vinu téhož přičetl (m. vinu jeho), 87 dostalo se témuž výchovy lepší (m. mu), 105 vnikl do svatyně, kamž se Kaifáš spěšně ukryl a zranil, ač jen lehce, téhož (m. zranil ho, ač jen lehce), 115 týž vysvětloval (m. ten vysvětloval). Na str. 32 píše překladatelka: dokonce i Alžběta s hochem měli co vytrpěti (m. mnoho vytrpěla), 42 dík svému nadání (m. jsa velmi nadán nebo pro své nadání), 44 neproveditelná (m. jíž nebylo lze provésti), 59 nesměl počítati na žádný příspěvek (m. nemohl spoléhati n. ž. p.), 60 dobře obeznámen s vědou hvězdářskou a s touto příbuznými vědami (m. s vědami s touto příbuznými), dotazovali se ho ohledně otázek výchovy (m. na výchovu, o výchově, strany výchovy), 61 nestávalo otázky (m. nebylo otázky), 62 měl tu však co dělati s tupými hlavami (m. měl však činiti s hlupáky), 63 a 86 za každou cenu (m. stůj co stůj), 71 neochvějně počítal Jidáš na to (m. pevně spoléhal), 95 úzkostlivost ohledně tebe i blaha tvého (m. o tebe i tvé blaho), 102 nemáš ty s ním ničeho k vyjednávání (m. nemáš s ním co jednati), nezdaří-li se dotyčné (m. nezdaří-li se to), v krajním případu (m. bude-li nejhůře), 112 případně (m. bude-li třeba), dotyční byli nuceni (m. oni nebo tací lidé), dřevodělníci u chrámu (m. chrámoví tesaři), kdo by si tak dobře stál jako ty (m. komu by se tak dobře vedlo jako tobě). Konečně užívá překladatelka všude než aby po příliš (na př. na str. 36: dostavil se příliš pozdě, než aby byl mohl m. příliš pozdě, aby), a nezná lepšího rčení než nepěkné předati někomu něco m. odevzdati, svěřiti n. n. (na př. na str. 35: projednání této věci předal… svému rádci, 64 předati další vedení, 97 posel předával mistrovi zapečetěný list).

Škoda, že se knize tak bohaté zajímavými myšlenkami nedostalo lepšího překladatele, jenž by dobře znal svou mateřštinu a uměl správně překládati aspoň z němčiny!

Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 6, s. 178-179

Předchozí J. F.: Boží muka

Následující Karel Pelant: Čest budiž prvním