Časopis Naše řeč
en cz

Věnovati

[Drobnosti]

(pdf)

-

(K. K. v B.) Je správné něco věnovat a při tom za to žádat zaplacení? Tuto otázku podnítil inserát na zadní straně NŘ., v němž se čte: »Mládeži napsala a věnovala… Brož. Kč 18.—«. Při této otázce měl u slovesa věnovati tazatel na mysli patrně význam »darovati, dáti zadarmo«; tak si vysvětlujeme, že v citovaném spojení vidí významový rozpor. Avšak sloveso věnovati má v nové češtině význam mnohem širší. Původně znamenalo »dávati věnem«, »dávati, zapisovati věno« a odtud se vyvinuly další významy »darovati, dáti, propůjčiti, odevzdati, připsati komu co«. Není tedy jediným významem slovesa věnovati darování, t. j. dání něčeho zdarma, nýbrž nalézáme u něho i rozličné významy bez tohoto odstínu. Mluví se na př. o tom, že někdo věnoval svůj život Bohu nebo vědám, že svému dílu věnoval velkou píli, že posluchači věnovali napjatou pozornost řečníkovi atd. Zde nikde nelze do slovesa věnovati vkládati smysl »zadarmo«. Ale jsou i hojné příklady podobného spojení, jako jsme uvedli nahoře, a ty svědčí zřejmě, že se význam tohoto slovesa velmi rozšířil ze speciálního smyslu původního, na př. věnovati své služby státu (ovšem za služné od státu), věnovati se advokacii (jistě nikoli nezištně), věnovati se filmové dráze atd. Není těžké rozhojniti tyto příklady ze samé denní praxe. Proto nelze pokládati užití slovesa věnovati ve smyslu »připsati, odevzdati« a pod. za nesprávné. Spíše by bylo možné vytknouti, že se ho užívá zcela mechanicky a snad příliš často jako otřelého opisu, klišé. Ale to je už věc slohu; kdo dbá o výraznost a osobitost slovního výrazu, dovede se mu, je-li toho třeba, zajisté vyhnouti.

Naše řeč, ročník 19 (1935), číslo 1, s. 32

Předchozí Sokol či sokol?

Následující Žabovřesky, žabovřeský

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1