Další potřebné

[Short articles]

(pdf)

-

(F. P.) NŘ. už často vytýkala nečeské zpodstatňování přídavných jmen a varovala před ním, také naše mluvnice je výslovně zamítají (Gebauer-Ertl 2, 1926, 128, Gebauer-Trávníček 1930, 303n.). Přes to však se s ním co chvíli setkáváme v úředních textech, ačkoli je to způsob zbytečný. Věta »ministerstvo… zařídí další potřebné« by neztratila nic ze své úřední přesnosti a stručnosti, kdyby zněla »ministerstvo… zařídí, čeho bude dále třeba«, a byla by zato mnohem češtější. Zpodstatňování přídavných jmen v češtině přestává na jistých jejich druzích a na některých rčeních ustálených, nelze je však rozšiřovati do té míry, která je možná v němčině a v jiných jazycích, v nichž se vyskytuje člen. Zpodstatnělá přídavná jména rodu středního v určitém tvaru jsou na př. názvy poplatků a dávek, jako kolkovné, nájemné, poštovné, stravné, školné, vodné, vstupné, zápisné a pod., nikoli však napodobeniny němčiny jako až na další«, »bližší najdete v prospektu«, »z uvedeného vysvítá, že…«, »po[216]slednější se nezdá správné« atd. Tu musíme užít buď vhodného podstatného jména, nebo podst. jména s přídavným, anebo konečně jiné vazby, na př.: až do odvolání, až do dalšího opatření; podrobnosti (nebo: podrobnější poučení, více o tom) najdete v prospektu; z toho, co bylo uvedeno, (nebo: z uvedeného výkladu a pod.) vysvítá, že…; poslední věc (nebo: věc naposledy vzpomenutá, nebo prostě: toto) se mi nezdá správná (správné) atd.

Naše řeč, volume 18 (1934), issue 6-7, pp. 215-216

Previous Bude využito příležitosti

Next Datumové razítko